aktuality

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

· Co všechno nechal Častorál skartovat?

(08. 07. 2017) S příchodem léta začalo být i v harvardské likvidaci poněkud horko a začínají se objasňovat i některé okolnosti kolem Častorálova tajnosnubného účetnictví. Především se OSMA musí omluvit za své podezření, že účetní knihy HPH v příhodný okamžik mohou jednoduše zmizet. Podle zjištění, které OSMA v úterý 27. 6. 2017 učinila, by takové zmizení bylo velice, ale vskutku velice obtížné. Navíc bylo dohodnuto, že veškeré archivované dokumenty HPH budou v úterý 4. 7. 2017 přivezeny zpět do Prahy, s nimi tedy i Častorálův účetnický poklad. Že by i se všemi v něm uloženými kostlivci?
 

· Na Častorála dopadlo předběžné opatření

(12. 06. 2017) K nečekanému zlomu došlo poslední květnový den v průběhu harvardské likvidace – pražský Městský soud vydal předběžné opatření, kterým likvidátorovi Častorálovi nařídil vydat novým likvidátorům veškeré dokumenty společnosti HPH a kompletní účetnictví.
 

· Proč Častorál nemohl přijít na VH

(30. 05. 2017) V pondělí 29. 5. 2017 se v Praze uskutečnila mimořádná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci, o kterou požádal ing. V. Jiřík, zástupce kvalifikované minority harvardských akcionářů. Na této valné hromadě se představili JUDr. D. Mixová a Ing. Tomko, které soud nominoval jako další dva likvidátory, jež by měli Harvard vyvést z marasmu, do kterého společnost dostal Z. Častorál po šestnácti letech svého až neuvěřitelného likvidačního břídilství.
 

· Místo účetnictví Častorál předložil pět „nezbytných zásad“

(09. 05. 2017) Tak to máme za sebou - náš nedostižný likvidátor Častorál se sešel s oběma likvidátory, které jmenoval soud. Kdo však předpokládal, že Častorál nebude ochoten s novými kolegy jednat, velice se mýlil. Naopak, byl na projednávání další budoucnosti harvardské likvidace pečlivě připraven. Se vstřícností sobě vlastní, jak nakonec dokládá prohlášení, které následně na svých internetových stránkách zveřejnil.
 

Vostrý si pořídil z majetku ukradeného z HPH osobní rentu

(15. 02. 2007) Na náhradní valné hromadě se akcionáři Harvardského průmyslového holdingu, a.s. – v likvidaci dozvěděli nesporně příznivou zprávu – likvidátor doc. Častorál a představenstvo opět ovládli společnost Daventree Resources Ltd. Kypr. Tedy společnost, kterou Vostrý s Koženým převedli do HPH jako propadlou zástavu a do které skupina, vydávající se za představenstvo HPH, vedená nejprve M. Pacovským a po jeho vyhnání z představenstva T. Ševčíkem, údajně soustředila veškerý majetek HPH, aby se lépe „obhospodařoval“.

S ovládnutím Daventree Resources Ltd. Kypr se likvidátorovi a představenstvu otevřel přístup i k originálním účetním dokladům této společnosti. Tyto doklady, které se podrobně analyzují, jen dosvědčují, jak se s majetkem akcionářů HPH nakládalo, či spíše jak byl rabován. Některé z nich však není třeba analyzovat vůbec – jsou naprosto jednoznačné.

Na ukázku – třeba příkazy k vyplácení mezd jen v posledních čtyřech měsících roku 2002 pro  Ševčíkovo představenstvo, brilantní právničku J. Sainerovou a samozřejmě pro vůdce rozkrádání HPH Borise Vostrého a pro Pacovského, než upadl v nemilost, tedy za rok 2001 a první čtvrtletí 2002.

Od září do prosince 2002 si pánové Ševčík, Nový, Ziegler, Maňák  a Černý (tehdejší kompletní představenstvo) vyplatili po 12 tisících dolarech, k tomu navíc Ševčík inkasoval 13 000 dolarů (převzetí podepsal 5. 2. 2003) s určením: 7 000 dolarů pro Sainerovou a 3 000 dolarů pro Vostrého. Jistě si řada akcionářů HPH vzpomene na jednu z valných hromad HPH na sklonku roku 2002  jak pí. Sainerová na akcionářský dotaz zapáleně odpovídala, že všichni členové představenstva i dozorčí rady vykonávají své funkce zcela zdarma a jen ve prospěch akcionářů. Kdosi potom v hlubokém dojetí, se slzou v oku tvrdil, že v tu chvílí se nad její hlavou dokonce vznášela ohromná třpytivá svatozář. Za připomenutí jistě stojí, že si Ševčík navíc za péči o údajný majetek v podvodných trustech, které jsou naprosto prázdné, od roku 2003 účtuje pro svou firmu přes 100 tisíc dolarů měsíčně.

Je pochopitelné, že vzdor své veškeré příslovečné skromnosti (to muselo stát přemáhání) nemohl Vostrý zůstat pozadu, nakonec proč také, když byl a je toho rabování náčelník. A tak si z Daventree Resources Kypr nechal od září 2001 do prosince 2002 vyplatit 173 tisíc dolarů jako mzdu, včetně jakési renty. Ustanovit se rentiérem z ukradeného majetku, to snad dokáže vskutku jen bývalý český vysoce postavený estébák.

Celkem tedy za těch několik měsíců  si tato skupina výtečníků  z majetku akcionářů  vyplatila 311 500 dolarů, což při tehdejšímkurzu   představuje 10 miliónů korun. Je samozřejmě, že tito mimořádně příkladní poctivci své  chudobné mzdy nepochybně náležitě a řádně zdanili. Myšlenka, že by tak neučinili, nepřichází přece vůbec v úvahu. Dokonce tak jistě učinil i Pacovský, jenž si nechal posílat až do jedné vídeňské banky svou navýsost poctivě vydělanou mzdu 64 800 dolarů za bezpříkladně usilovnou půlroční práci jen ve prospěch akcionářů od konce roku 2001 do března 2002, což představuje v průměru měsíční příjem téměř 400 000 tisíc korun podle tehdejšího směnného kurzu. Vskutku zasloužená to mzda, zvláště pak za tak obrovské úsilí, které věnoval svému návrhu na konkurs na HPH, jímž by harvardští akcionáři  přišli o všechno. Ovšem doklady z Daventree Resources Kypr odhalily i jedno prakticky zanedbatelné pochybení Pacovského (i člověk jeho formátu je někdy chybující). Na svou služební cestu do Baku si vzal sebou i jednu dámu a jednoho pána a pak předložil společnosti vyúčtování pro tři osoby. A tady se prokázala přímo záviděníhodná a neotřesitelná poctivost vedení – odmítlo účet proplatit. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že to bylo již v době, kdy Pacovský upadl v nemilost a o jeho vyhazovu  z představenstva HPH Vostrý rozhodl. 

Další zajímavostí v dění  kolem HPH bylo pokračující projednávání žaloby JUDr. Sainerové (30. 1. 2007) na neplatnost valné hromady HPH  ze dne 12. 10. 2003 a na pořadu byly výpovědi předvolaných svědků. Takže před soudcem stanula nejprve akcionářka Rejchrtová. Šlo o neuznání počtu akcií, k nimž dala zplnomocnění akcionáři Jiříkovi pro tuto valnou hromadu. Vypověděla, že ona  svou plnou moc jen podepsala, vystavit ji měl její manžel a prý omylem do ní napsal svůj počet akcií. Kolik ona sama vlastní harvardských akcií nevěděla. Ovšem toto oprávněné neuznání skvělá právnička Sainerová vede jako jeden z důvodů, proč musí soud usnesení valné hromady zneplatnit. Nějaká fakta pro právníka jejích kvalit  jsou zřejmě pod její rozlišovací schopnost. A stačilo se jen zeptat současného představenstva a dostala by jistě vyčerpávající vysvětlení, takže by nemusela uváděním falešných důvodů zdržovat soud, paní Rejchrtovou, ani všechny ostatní účastníky. Jako další vypovídali Ševčík, Podzimek a Punar, k jejichž výpovědím se lze vrátit až někdy později. Z jediného důvodu – předvolán jako svědek byl i tehdejší předseda představenstva Matějka, soudu se však omluvil, takže se jistě dostaví na jednání příští.

Nebude rozhodně na škodu, vrátit se ještě k nedávné náhradní valné hromadě HPH, na které opět došlo k pokusům otřást pozicí likvidátora společnosti i představenstva. Ševčíkův fámulus akcionář Punar  se dokonce velice snažil protiprávně změnit program valné hromady tak, aby  byl dán prostor Ševčíkovi, aby obšírně pohovořil o trustech a o skvělých vidinách dalších výplat. Samozřejmě, že nevěděl o tom, že likvidátor a představenstvo mají v ruce účetnictví z Daventree Resources Kypr, jinak by se rozhodně o nic takového nepokoušel.  Snažil se však ještě jednou –  usiloval, aby přítomní akcionáři odhlasovali příkaz představenstvu uskutečnit  další výplatu akcionářům jakýmikoliv způsobem – zálohou na likvidační zůstatek, z podvodných trustů i snad dokonce z blokovaného majetku, bez jakéhokoliv ohledu na protiprávnost podobného vyplácení – bez seznamů akcionářů, kteří dostali almužnu z trustů i bez splnění základních náležitostí likvidace. Ale horlivost akcionáře Punara nutno bezesporu ocenit – tolik nezištné obětavosti pro blaho akcionářů! Naštěstí byli přítomní akcionáři uvážliví a takový nesmysl neodhlasovali. Třetím bodem, zato však hlavním v pokusech Punara, byl protinávrh k úpravě stanov, navržených představenstvem. Prosazoval, aby krácení hlasovacích práv nepředstavovalo 0,1%, ale 1% z celkového počtu harvardských akcií, což by znamenalo limit 164 670 akcií. Samozřejmě, že to lidumilný Punar mínil jen a jen ve prospěch akcionářů. Skromně se nezmiňoval, kterých – akcionářů, vlastnících nad 10 000 akcií je v HPH celkem 67 a největší, statisícové počty akcií vlastní Vostrého kyperské firmy. Takže je nasnadě pochopit, o co vlastně šlo. Vostrý by se zmocnil společnosti a ze svého úkrytu na Belize by si s HPH a akcionáři dělal opět co by chtěl.

Jedno se však dalo na této valné hromadě postřehnout – určitou únavu akcionářů ze stále vlekoucí se harvardské kauzy. Není jistě tajemstvím, že celý Harvard byl od počátku zločinným komplotem bývalých estébáků a osob z komunistické nomenklatury, což nakonec potvrzuje i vyšetřování a obvinění Vostrého a Koženého. Nedávné i poslední dny pak dávají víc než jasnou odpověď, kde je pramen té vleklosti – v neuvěřitelné „lhostejnosti“ policejních vyšetřovatelů i státních zástupců, s přímo fascinující vytrvalostí odkládajících záplavu trestních oznámení a obdivuhodně ignorujících skutečnost, že se z Harvardu rozkradlo minimálně na 60 miliard korun a to rozkrádání trvá doposud. Jak je to dlouho, co se v tisku objevila informace, že bývalí estébáci ovládají minimálně třetinu české policie? Za několik dnů další noviny otiskly, že archiv StB je v „péči“ bývalých estébáků. Pak  pojednou přišla aféra šéfa českého Interpolu, který je zřejmě také estébák. Proč by se jinak prokazoval lustračním osvědčením na jiné jméno? Teď je v plném tempu záležitost bývalého českého premiéra Tošovského a jeden z historiků, bádajících v těchto archivech, nepokrytě slibuje další velká překvapení. Podstata věci po sedmnácti letech se zjevuje a po celou tu dobu  se drželi tito prominentní estébáci na klíčových místech, zřejmě především u policie, a drží se jistě ze všech sil i nadále. Je tedy zcela přirozené, že vyšetřování harvardské loupeže se neustále zametá, kam se dá, už déle než deset let. Je proto nějaký div, že justice pracuje tak, jak pracuje, přestože si již před čtyřmi lety dnešní předseda Ústavního soudu JUDr. Rychetský důrazně stěžoval na nepředvídatelnost rozsudků českých soudců? Proč asi po dlouhá léta cosi stále brání reformě českého soudnictví?

Není jasnějšího vysvětlení – žijeme prostě v takovém státě. Přesto se podařilo ledacos v kauze Harvard udělat, především zásluhou mimořádné práce likvidátora doc. Častorála, přestože má pro svou činnost „rozvázané ruce“ teprve od března loňského roku Může se v alespoň trochu civilizované zemi stát, že pražský Městský soud jmenuje likvidátora společnosti a tentýž soud liknavě řešil zpochybňování jeho postavení?  Nicméně – kdo by třeba ještě před rokem věřil, že současné vedení HPH se dostane k originálním dokumentům, dosvědčujícím to nebetyčné rozkrádání majetku českých akcionářů, i s podpisy pachatelů? A nejen k těmto dokumentům…