aktuality

· Soud zastavil Častorálovy odměny

(26. 08. 2019) Konec léta se blíží, čas sklizní je v plném proudu a také Častorál s pomocí soudů teď sklízí, co při své brilantní, oslnivě erudované a neutuchající píli, s jakou likvidaci HPH provozoval, pro harvardské akcionáře zasel. V minulých dnech pražský soud rozhodl, že Častorálovi nepřísluší žádná další záloha na odměnu likvidátorovi HPH. Ta mu byla v roce 2001 určena ve výši 15 000 Kč měsíčně.
 

· Proč chtěl být Kaňovský vedlejším účastníkem

(20. 08. 2019) Do právě skončeného soudního řízení o odvolání likvidátora Častorála se snažil vstoupit akcionář Kaňovský. Podáním ze dne 19. 7. 2019 soudu oznámil, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník, neboť má právní zájem na výsledku řízení. Pan Kaňovský kupodivu zřejmě velice váhal, zda má vskutku právní zájem na výsledku řízení, neboť své podání totiž soudu doručil 19. 7. 2019. Tedy přesně týden před tím, než soud vydal své usnesení o odvolání Častorála z funkce likvidátora HPH. Copak se asi stalo pojednou tak naléhavého? Přinejmenším by vstup P. Kaňovského jako vedlejšího účastníka nesporně řízení časově prodloužil. Přitom žaloba na Častorálovo odvolání byla podaná v roce 2013. V usnesení soud uvedl, že nepřipouští, aby se řízení jako vedlejší účastník zúčastnil P. Kaňovský. Soud shledal, že v daném případě se jedná o řízení nesporné, v němž je vedlejší účastenství pojmově vyloučeno a jehož účastníky jsou pouze navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Jak se zdá, tady RNDr. P. Kaňovský příliš velkou znalost práva nepředvedl. K čemuž soud ještě uvedl, že odvolání není přípustné.
 

· Častorál bez titulu i bez funkce

(19. 8. 2019) Po dlouhých letech likvidačního předstírání a neuvěřitelné zvůle, s jakou si bývalý vnitrácký učitel Častorál počínal coby likvidátor společnosti HPH v likvidaci, konečně česká justice jednoznačným způsobem zhodnotila jeho působení. V závěru minulého měsíce pražský Městský soud po projednání žaloby na odvolání usnesením z 26. 7. 2019 Častorála zbavil funkce likvidátora HPH. Usnesení zatím není pravomocné.
 

· Bude odvolán, nebo nebude?

(24. 07. 2019) V letitém seriálu o odvolání likvidátora Častorála proběhlo ve středu 24. 7. 2019 další kolo. Jednání se zúčastnil sám Častorál a soud četl důkazy a vyslechl dvě svědecké výpovědi. Nejprve bylo v protokolu z minulého jednání opraveno chybné datum a pak se soud zajímal, zda bylo ve stanovách společnosti upraveno, v kolika osobách mohou likvidátoři HPH jednat.
 

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

Svědek Gromus: jednou čtyřicet, pak zase jen dvacet miliard

(02. 02. 2009) Dalšími ze svědků, které soud předvolal, byli Ing. Michal Donath z firmy Burson Marstellers a Ing. Pavel Gromus.
Podle Donatha jeho firma pracovala pro Daventree Ltd. ve sféře propagace, poskytovala tisku články a informace.
 
Moc si již nepamatuji, ale vím, že Daventree nám dlužila 1,2 miliónu korun za poradenské služby, vydávání zpráv, analýzy médií, tiskové konference a tato činnost se uskutečňovala na pokyny pana Vostrého.  Víc si nepamatuji, máme hodně klientů. Vím ještě, že na počátku devadesátých let jsme se s panem Koženým nedohodli, a když se Kožený rozešel s Dingmanem, tak nás oslovil Vostrý. Kožený pak spolupracoval s Vostrým. Ta dlužná částka byla hrazena  někdy po roce 2001, tehdy Ševčík vystupoval jako předseda představenstva.
 
Soud: Věděl jste o likvidátorovi Častorálovi? Ševčík neměl právo vám platit.
Ševčík zaplatil, co mi Kožený dlužil.
 
Soud: Našel jste nějaké novinové články?
Já už se nepamatuji.
 
Monsport, právní zástupce Vostrého: Co jste věděl o Dingmanovi?
Nic, byl to partner Koženého a ještě že je sousedem Koženého na Bahamách.
 
Svědek Ing. Pavel Gromus toho sice  věděl zdánlivě přece jen víc, ale jak je zvykem svědků u tohoto soudu, to důležité si příliš nepamatoval. Byl v dozorčí radě HBS, v představenstvu Sklo Unionu i v ULB, v představenstvu HPH a od dubna 1994 v HCC.
 
Můj spolužák Chroustovský mi nabídl, zda nechci být v HCC. Na jaře 1996 bylo navrženo sloučení Sklo Unionu s harvardskými investičními fondy. Navrhoval to Stratton za Sklo Union a kyperské společnosti za HIF. Od začátku, od roku 1996, byl předsedou HPH Vostrý. Nevím nic o osobních stycích Vostrého s kyperskými společnostmi, nevím, kdo za tím byl, neznali jsme vlastnickou strukturu  a za kyperské společnosti jednaly zahraniční osoby.
 
Soud: Jednali jste o převodu majetku?
Nejednali, nemělo to smysl, HPH měl po sloučení stejný majetek jako harvardské investiční fondy před sloučením.
 
Soud: Podle žaloby byly fondy při sloučení prázdné. Víte, zda se akcie převáděly na kyperské společnosti?
Vím, že se s kyperkami obchodovalo, nějaké kyperky měly zájmy v HIF. Harms ale nebyl akcionářem, ale dceřiná společnost Sklo Unionu. Byl založen, aby přes něj probíhaly další obchody, bylo to z daňových důvodů.
 
Soud: Byly fondy při sloučení prázdné?
Kdyby byly prázdné, pak by ministerstvo financí nemohlo schválit emisi akcií HPH. Harms vlastnil sklárnu v Saratově a ta byla obrovská.
 
(Souhlas tehdejšího ministerstva financí je vskutku mimořádně přesvědčivý argument. Stačí jen zavzpomínat, co všechno v devadesátých letech toto ministerstvo schválilo.)
 
Soud: Čí to byl podnikatelský záměr? Řekněte osobu.
O tom záměru rozhodlo představenstvo na doporučení expertů, ten zájem o ruský trh byl.
 
Soud: Na Daventree Ltd. byl převeden majetek HPH…
Byly tady dvě skupiny – Kožený a HIF  a Dingman se Strattonem.
 
Soud: Dingman ale spolupracoval s Koženým.
Od roku 1995.
 
Soud: Pak se rozešli?
Vznikla firma Daventree Ltd. Ta měla majetek HPH a ten se s majetkem Dingmana spojil v Daventree Investment.  Stratton byl také druhým účastníkem při prodeji HPH.
 
Soud: Co víte o půl miliardě zálohy při té veřejné soutěži?
To se jednalo o 2,5% prodávaného majetku. Stačila garance a to potvrzuje, že se prodával majetek ve výši dvacet miliard.
(Že se prodával majetek v hodnotě dvaceti miliard, mohla doložit jen náležitě auditovaná účetní závěrka, ovšem ta neexistovala. Což svědkovi v jeho tvrzení nijak nevadilo.)
 
Soud: Měl Vostrý podíl na stanovování podmínek?
Podmínky mu připravili právníci, on není právník.
 
Soud: Za Sklo Union podepisoval smlouvy Vostrý. Byli členové představenstva SU s těmi smlouvami seznámeni?
Těch smluv byly možná tisíce.
 
Soud: Podle jedné smlouvy HPH koupil od SU cenné papíry za více než půl miliardy, podle další za miliardu, pak zase prodával Strattonu za tři miliardy. To jsou smlouvy, o kterých by představenstvo mělo vědět.
Domnívám se, že prošly představenstvem, ale už se nepamatuji.
 
Soud: Co víte o investicích Koženého v Ázerbájdžánu?
Okrajově ano, jednou jsem v Ázerbájdžánu byl. Cílem bylo zprivatizovat Socar. Byl jsem tam v roce 1997, nebo spíš v roce 1998.
 
Soud: Podílel se na tom Vostrý?
Myslím, že v té době nikoliv.
 
Soud: Byl jste v HPH když začal jako likvidátor působit Pacovský?
To jméno mi něco říká, ale já rezignoval a už se necítil být členem.
 
Monsport: jakou roli hrál Arbess a Stratton ve Sklo Unionu?
To byl ředitel organizační složky firmy Stratton a Stratton byl akcionářem SU.
 
Monsport: Obchody vymýšlel Vostrý?
Byli při tom poradci, nějaké věci projednával se šéfem Patria Finance panem Bakalou. Vostrý pak byl ten, který to realizoval.
 
Monsport: Jakým způsobem působil Stratton?
Na základě jeho vůle se dělaly smlouvy s těmi poradci.
 
Monsport: Pan Častorál zpochybňuje, že HPH se stal po sloučení harvardských fondů majitelem akcií Daventree Ltd.
Daventree Investment vznikla jako společný projekt. Do toho vložil majetek HPH  a Stratton. Existuje účetní závěrka, která potvrzuje, že HPH  ty akcie vlastnil. Audit to potvrdil.
 
(Pozoruhodné tvrzení, a nesporně  ještě pozoruhodnější audit, když o vlastnictví těchto akcií není v účetnictví HPH  jediný doklad. Takže je zcela logická otázka – kam ty kouzelné akcie zmizely? Dokonce vyvstalo i podezření, že tyto akcie mohly být i falešné. Ale takové podezření bylo a je naprosto nesmyslné, přece nikdo z těch tak poctivých osob v Harvardu i kolem něj by se k  takovému podvodu nesnížily. Vždyť podle všech svědků bylo v Harvardu všechno vždy v naprostém pořádku.)
 
Monsport: Proč tyto akcie byly v roce 1996 registrovány na Sklo Union a kyperské společnosti?
Důvodem bylo, že zápis o navýšení majetku HPH přišel později, k převedení mohlo dojít až potom.
 
Monsport: Žaloba hovoří o tom, že hodnotu akcií Daventree Ltd. nelze ověřit a bere ji jako nulovou.
Poukazuji na audit HPH z roku 1998. Podkladem bylo, že auditor  uvedl hodnotu majetku Daventree Ltd.  na základě auditu Daventree. Pokud si pamatuji, tak hodnota majetku HPH byla čtyřicet miliard. Většina aktiv byla zahraničních, většinou na ruském trhu. Hodnotu ruských aktiv bylo obtížné stanovit. Třeba Sidanco bylo ohodnoceno na pět až šest miliard dolarů. A 5% ze Sidanca bylo prodáno British Petroleum za 300 miliónů dolarů. SEPAP  a ruskou papírnu pak koupili od Daventree Švédové.
 
(Z čehož vyplývá, že audit HPH v té době nemohl dělat žádný auditor, ale jen kouzelník, když nebylo možné stanovit hodnotu aktiv HPH na ruském trhu. Nicméně pan Gromus si spolehlivě pamatuje, že majetek HPH byl 40 miliard – vskutku náhle skvělá paměť. Je nutno dodat, že auditor ve svém auditu účetní závěrky za rok 1998 sděluje, že Daventree Resources disponuje jedinou finanční investicí na velmi rizikovém trhu, čímž je míněno Rusko. Takže ve výroku je uvedena výhrada: „…auditor se v tuto chvíli nevyjadřuje k ocenění pohledávky 9,880 miliardy Kč, neboť nemá dostatečné informace, aby mohl posoudit míru rizika, souvisejícího s úhradou této pohledávky“.)
 
Monsport: Pan Častorál se dopočítal majetku 80 miliard. Je to možné?
Nejsem ekonom. 80 miliard považuji za hodně nadsazené, mohlo to být 1500 – 2000 Kč na akcii.
Monsport: Pan Častorál tvrdil, že převody akcií byly nelegální, protože harvardské fondy neměly potřebnou licenci.
Takovou operaci za ně mohl udělat subjekt, který tu licenci měl. Myslím, že se tak stalo. Při oceňování portfolia se vycházelo z burzy nebo RMS.
 
Monsport k soudu: Měli byste být seznámeni s podstatou trestního oznámení na pana Vostrého, o kterém zřejmě nevíte – že při obchodech s cennými papíry způsobil Sklo Unionu škodu za 514 miliónů korun. Ale je doloženo, že podle účetních závěrek k poklesu majetku SU nedošlo.
 
Ke svědkovi: Myslíte, že právnímu nástupci může vzniknout škoda?
 
Soud: Svědek může vypovídat jen o tom, co viděl a slyšel.
 
V tom okamžiku oba právní zástupci obžalovaných vyskočili a důrazně protestovali, že „soud nechal likvidátora Častorála hodiny vyprávět a promítat…“
 
(Nějak oba přitom pominuli, že likvidátor Častorál nevyprávěl, ale uváděl zjištěná fakta,  a promítal před soudem grafická spodobnění podvodných obchodů, kterými byl majetek HPH rozkrádán. Tedy žádné dohady a subjektivní představy o tom, co může právnímu nástupci vzniknout, jak JUDr. Monsport po svědkovi požadoval.)
 
Státní zástupkyně: Svědek není ekonom, ale matematik.
 
Soud: Vaše otázky jsou pro znalce.
 
Monsport: Ale on byl ve společnosti…
 
Svědek: Já tomu také dost dobře nerozumím, ale když to bylo po sloučení, tak ten efekt je nulový. HPH muselo převzít závazky i pohledávky.
 
Monsport: HCC udělilo Koženému plnou moc a provádělo na základě správcovské smlouvy  obchody…
Po transformaci fondů na akciové společnosti HCC už to dělat nemohla. Správcovská smlouva zanikla a pak obchody vedlo představenstvo, nebo pověřená osoba.
 
Monsport: Byl Vostrý tvůrcem přesunů majetku?
Mohl nějaké větší věci dělat, ale rozhodující ne.
 
Monsport: Jaké postavení měl Vostrý?
Nevím jaká byla struktura majetkové účasti. Byl zaměstnancem na řídící funkci.
 
JUDr. Korbař, právní zástupce  Koženého: Byli v HIF čeští právníci?
Byla to kancelář COILCO, byli v představenstvu HCC, určitě se tam pohybovalo dost zahraničních právníků.
 
Korbař: Dávali nějaká doporučení na smlouvy?
Určitě se na smlouvách podíleli.
 
Korbař: Když měli připomínky, byly respektovány?
Kožený byl ovlivňován českými i zahraničními právníky, a když byly připomínky, tak je zohledňoval.
 
Další předvolaní svědci Juraj Široký a  Mesároš se nedostavili, Široký bez omluvy a od výslechu Mesároše soud upustil a četl se zápis jeho výslechu před vyšetřovatelem:
 
Byl jsem ředitelem Harmsu a místopředsedou Harvard Group byl Široký. Pokud šlo o koupi akcií mezi Harms a Privat Slovakia Marketing, šlo o 54 999 akcií. Bylo ujednáno, že peníze vrátíme do Daventree. Široký řekl, že peníze se dají Druhé strategické (pozn. tuto firmu vlastnil a dodnes vlastní Široký) a ta je převede na HCC. Transakci jsem vykonal na příkaz Širokého, víc o tom nevím. Smlouvu mi předložil Široký a já podepsal bez přítomnosti druhé strany. Jen jsem viděl originál té smlouvy, na které byl podepsán Vostrý.
 
Věděl jsem, že Druhá strategická vlastní Plastiku Nitra, ale o koupi Váhostavu nic nevím. Vostrého neznám, jen ho vzpomínal Široký, neznám ani Koženého a nemíním se k nim vyjadřovat. Kdo jmenoval Vostrého a Ševčíka za ředitele Daventree Ltd. nevím, ani kdo jmenoval Ševčíka do Daventree Trustees. Jinak se nemůžu vyjádřit k ničemu, neznám nic co se týká Harmsu, ani kdy, kým a proč byl založen. Prostředky na  Harms poskytla Druhá strategická. Smlouva nebyla, jen to bylo ústně sjednáno Širokým. Odkud se vrátily vložené prostředky do Privat Slovakia nevím, byl to příkaz ze zahraničí. V sídle Harmsu jsem nikdy nebyl, manažerskou smlouvu nemám, zaměstnance jsem neznal a portfolio Harmsu jsem také neznal.
 
K tomuto výslechu vyšetřovatel do protokolu poznamenal, že zápis představenstva o pověření Mesároše podepsat smlouvu, kterou mu předložil Široký, je datován o dva měsíce později, než byla smlouva podepsána.
 
Na další jednání soud předvolal znalce a opět J. Širokého.