aktuality

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

· Co všechno nechal Častorál skartovat?

(08. 07. 2017) S příchodem léta začalo být i v harvardské likvidaci poněkud horko a začínají se objasňovat i některé okolnosti kolem Častorálova tajnosnubného účetnictví. Především se OSMA musí omluvit za své podezření, že účetní knihy HPH v příhodný okamžik mohou jednoduše zmizet. Podle zjištění, které OSMA v úterý 27. 6. 2017 učinila, by takové zmizení bylo velice, ale vskutku velice obtížné. Navíc bylo dohodnuto, že veškeré archivované dokumenty HPH budou v úterý 4. 7. 2017 přivezeny zpět do Prahy, s nimi tedy i Častorálův účetnický poklad. Že by i se všemi v něm uloženými kostlivci?
 

· Na Častorála dopadlo předběžné opatření

(12. 06. 2017) K nečekanému zlomu došlo poslední květnový den v průběhu harvardské likvidace – pražský Městský soud vydal předběžné opatření, kterým likvidátorovi Častorálovi nařídil vydat novým likvidátorům veškeré dokumenty společnosti HPH a kompletní účetnictví.
 

· Proč Častorál nemohl přijít na VH

(30. 05. 2017) V pondělí 29. 5. 2017 se v Praze uskutečnila mimořádná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci, o kterou požádal ing. V. Jiřík, zástupce kvalifikované minority harvardských akcionářů. Na této valné hromadě se představili JUDr. D. Mixová a Ing. Tomko, které soud nominoval jako další dva likvidátory, jež by měli Harvard vyvést z marasmu, do kterého společnost dostal Z. Častorál po šestnácti letech svého až neuvěřitelného likvidačního břídilství.
 

· Místo účetnictví Častorál předložil pět „nezbytných zásad“

(09. 05. 2017) Tak to máme za sebou - náš nedostižný likvidátor Častorál se sešel s oběma likvidátory, které jmenoval soud. Kdo však předpokládal, že Častorál nebude ochoten s novými kolegy jednat, velice se mýlil. Naopak, byl na projednávání další budoucnosti harvardské likvidace pečlivě připraven. Se vstřícností sobě vlastní, jak nakonec dokládá prohlášení, které následně na svých internetových stránkách zveřejnil.
 

Profesor Častorál a jeho likvidace HPH (část první)

(28. 05. 2014) Na nekonečnou a stále beznadějnější harvardskou likvidaci reagují akcionáři s rostoucím pobouřením. Současně se ptají, jak mohl soud v roce 2000 pověřit likvidací zcela neschopného Z. Častorála, ještě k tomu ve společnosti HPH, postižené největší privatizační loupeží v České republice, navíc organizovanou bývalými příslušníky StB a komunistickými nomenklaturními činiteli. Zároveň se ptají, kdo vlastně Z. Častorál je a na základě jakých předpokladů se vůbec mohl stát likvidátorem HPH.
První své úderné a útočné likvidátorské kroky učinil v roce 2004, kdy vyhlásil rekonstrukci harvardského účetnictví a rekonstrukcí pověřil svou družku, samozřejmě v přísném utajení. Za rekonstrukci účetnictví pak do roku 2010 likvidátor vyplatil 2,7 milionu korun. Nějak se ovšem nelze v konečné podobě rekonstruovaných účetních závěrek vyznat, některé dokonce nejsou ani ve sbírce listin k nalezení. Na dotazy představenstva a dozorčí rady, kdo tuto rekonstrukci provádí, odpovídal, že jde o významného účetního experta, jméno však odmítal sdělit.
 
Další Častorálovy likvidační kroky následovaly. Z. Častorál, jako soudem jmenovaný likvidátor, ve stejné době uzavřel smlouvu o zapůjčení osobního automobilu s občanem Z. Častorálem (tedy sám se sebou) pro služební účely, třebaže společnost HPH měla svůj služební vůz, což praktikoval až do roku 2011. Nakupoval z prostředků HPH ve velkém jakási skripta, jichž byl autorem, a tvrdil, že je nutné tyto publikace rozdávat, aby se příslušné osoby seznámily s problematikou harvardské likvidace. Nakonec při soudním projednávání sdělil soudu, že náklady na nakupování skript údajně vrátil z „vlastní kapsy“ do harvardské kasy.
 
V roce 2004 jmenuje Finanční úřad Praha 4 Častorála zástupcem HPH pro daňové věci. Za tento rok také zaplatil daň ze zisku. V roce 2012 se dozvídá, že následně vznikl daňový přeplatek čtvrt miliónu. Protože pan likvidátor zapomněl a nepožádal včas o vrácení přeplatku (lhůta šest let již uplynula), ten propadl ve prospěch Finančního úřadu. Ale Častorál je přece neomylný a nikdy nechybuje, proto pohotově obvinil konkurzního správce, že po zrušení konkurzu na HPH a při vracení účetnictví, jej na přeplatek neupozornil. V tom obviňování je prostě nedostižný. Takže jde samozřejmě o vinu konkurzního správce, ovšem není známo, zda likvidátor po něm požaduje náhradu škody. To se nám profesor Častorál, Finančním úřadem jmenovaný zástupce HPH pro daňové věci, docela prodražil.
 
Další Častorálův velký problém s účetnictvím vyšel najevo v roce 2009. Účetní závěrky auditoval za roky 2003 až 2007 pan Kouba, auditor firmy Better, pak musel s auditováním velice náhle skončit. V srpnu a v září roku 2009, kdy již následující audity prováděla nová auditorka, proběhla mezi auditorem Koubou a likvidátorem Častorálem pozoruhodná korespondence. Častorál požaduje na základě smlouvy, uzavřené v r. 2006 na audit tří účetních závěrek, vrácení 450 tisíc korun, což je polovina částky, vyplacená firmě Better v říjnu 2006.  S tím, že ověření tří účetních závěrek Častorál považuje jen za částečně splněné, proto firmě Better ponechává polovinu částky, vyplacené na základě smlouvy z r. 2006. Protože vlastní audit tří závěrek a s tím související konzultace nebyly provedeny a audity se závěrkami nebyly dodány, druhou polovinu, tedy 450 tisíc, požaduje likvidátor bez prodlení vrátit.
 
Auditor Kouba tedy auditoval pět účetních závěrek, ovšem z toho tři závěrky a jejich audity nebyly do  22. září 2009 dodány, jak potvrzuje Častorálovo písemné vymáhání 450 tisíc korun. Byly vůbec řádně provedeny? Přitom datování zmiňovaných auditů odpovídá datování všech pěti inkriminovaných závěrek. Ovšem datování auditů mohlo ve skutečnosti odpovídat datování jen dvou účetních závěrek, neboť tři audity ještě v roce 2009 chyběly. Je možné, že by z nějakých důvodů auditor Kouba zadržoval dva, tři roky předání tří auditů, nebo je nechtěl předat? Proč, když měl předem bohatě zaplaceno? Nelze se ubránit podezření, že chybějící audity byly následně vyráběny a antidatovány z jistých důvodů dodatečně, až když auditor Kouba mohl opět volně působit? Že vlastně šlo o provádění dodatečných auditů, tedy auditů se zfalšovaným datováním? Z čehož vyplývá jednoznačné zjištění, že na příslušných valných hromadách byly schvalovány neexistující auditované účetní závěrky.
 
Z této korespondence vyplývá, že likvidátor v roce 2006 vyplatil firmě Better 900 tisíc korun na provedení auditů tří účetních závěrek, tedy 300 tisíc korun za jeden audit. Přitom když byl v roce 2011 valnou hromadou určen další auditor, likvidátor jej odmítal s tím, že požaduje za audit až 300 tisíc, nový auditor mohl totiž tušit, co jej v harvardském účetnictví čeká. Ovšem Častorál považoval cenu za naprosto nepřijatelnou a mluvil nanejvýš o 60 tisících. Paní auditorka, která nastoupila po panu Koubovi, neboť jím byla doporučená, také neskončila dobře. V souvislosti s auditem za rok 2010 s ní Komora auditorů vedla kárné řízení a rozhodla o sankcích. Jak vymáhání toho téměř půl milionu za možná neprovedené audity dopadlo, nikdo neví. Výsledek i s dalšími kostlivci se jistě skrývá v harvardském účetnictví, zřejmě proto tolik utajovaném.
 
Od té doby společnost HPH nemá auditované účetní závěrky, likvidátor totiž dospěl do pozoruhodného stádia, kdy popírá zákonné právo představenstva navrhnout valné hromadě ke schválení nezávislého auditora, právo dozorčí rady přímo určit auditora a tvrdí, že jen on sám může jmenovat auditora a že audity od jím vybraného auditora má vyhotovené. Dokonce požadoval, aby „jeho“ audity, které nikdo neviděl, valná hromada zpětně schválila, aniž by je akcionáři vůbec zahlédli. Přestože dobře ví, že řádný audit není platný, pokud jej nevyhotoví auditor, schválený valnou hromadou společnosti. Prostě bolševické manýry v některých individuích zůstávají navěky. Nakonec Antichartu před listopadem 1989 nutili komunisti také kde koho podepisovat, aniž podepisující vůbec věděli, proti čemu a proč vlastně protestují. Respektovat nějaké zákony, s tím se profesor Častorál přece nemůže zabývat, on má svojí vlastní likvidaci i svoje vlastní zákony a jinak to nemůže být.
 
Podal také žaloby na určení vlastnických práv k akciím HPH na tři kyperské společnosti a Harvard Group, přestože to tehdejší právníci HPH likvidátorovi rozmlouvali, neboť neměl k dispozici dostatek relevantních dokladů. Když první žalobu proti HG prohrál, překotně stahoval zbývající žaloby a do roku 2011 se soudil o soudní náklady pro žalované strany, což také prohrál. Podobně náš likvidátorský profesor skončil v řízení o proplacení Koženého směnky na 5,4 miliardy. Nejdřív k žalobě přistoupil jako vedlejší účastník, což mu právníci rovněž rozmlouvali, neboť v tomto řízení nikdo ze žalobců, ani Častorál, neměl v ruce směnku, takže pro HPH úspěšné soudní rozhodnutí bylo iluzorní.
 
Nakonec zůstal jediným žalobcem a skončilo to likvidátorovým překotným stažením žaloby, když se dozvěděl od protistrany, že výstavce směnky HCMW i aval Oily Rock již v r. 2002 zanikly. Nějak po řadu let nebyl schopen zmizení dlužníků ani zaregistrovat. Třebaže jisté informace byly, nicméně pochybnosti o existenci HCMW a Oily Rocky odbýval konstatováním, že jejich právní zástupci se k soudu dostavují. Takže tato drobná soudní avantýra pana likvidátora stála společnost HPH 1,2 miliónu na soudních nákladech.
 
(Pokračování příště)