aktuality

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

· Co všechno nechal Častorál skartovat?

(08. 07. 2017) S příchodem léta začalo být i v harvardské likvidaci poněkud horko a začínají se objasňovat i některé okolnosti kolem Častorálova tajnosnubného účetnictví. Především se OSMA musí omluvit za své podezření, že účetní knihy HPH v příhodný okamžik mohou jednoduše zmizet. Podle zjištění, které OSMA v úterý 27. 6. 2017 učinila, by takové zmizení bylo velice, ale vskutku velice obtížné. Navíc bylo dohodnuto, že veškeré archivované dokumenty HPH budou v úterý 4. 7. 2017 přivezeny zpět do Prahy, s nimi tedy i Častorálův účetnický poklad. Že by i se všemi v něm uloženými kostlivci?
 

· Na Častorála dopadlo předběžné opatření

(12. 06. 2017) K nečekanému zlomu došlo poslední květnový den v průběhu harvardské likvidace – pražský Městský soud vydal předběžné opatření, kterým likvidátorovi Častorálovi nařídil vydat novým likvidátorům veškeré dokumenty společnosti HPH a kompletní účetnictví.
 

· Proč Častorál nemohl přijít na VH

(30. 05. 2017) V pondělí 29. 5. 2017 se v Praze uskutečnila mimořádná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci, o kterou požádal ing. V. Jiřík, zástupce kvalifikované minority harvardských akcionářů. Na této valné hromadě se představili JUDr. D. Mixová a Ing. Tomko, které soud nominoval jako další dva likvidátory, jež by měli Harvard vyvést z marasmu, do kterého společnost dostal Z. Častorál po šestnácti letech svého až neuvěřitelného likvidačního břídilství.
 

· Místo účetnictví Častorál předložil pět „nezbytných zásad“

(09. 05. 2017) Tak to máme za sebou - náš nedostižný likvidátor Častorál se sešel s oběma likvidátory, které jmenoval soud. Kdo však předpokládal, že Častorál nebude ochoten s novými kolegy jednat, velice se mýlil. Naopak, byl na projednávání další budoucnosti harvardské likvidace pečlivě připraven. Se vstřícností sobě vlastní, jak nakonec dokládá prohlášení, které následně na svých internetových stránkách zveřejnil.
 

Proč byl Harvard dlouhé roky udržován zcela bez finančních prostředků

(20. 04. 2008) Dalším jednáním pokračovala 17. dubna 2008 žaloba Koženého firmy First American na  HPH o zaplacení pohledávek zhruba za 10 miliónů korun, které na First American byly převedeny z HBS, VSP a Harvard Group. Kouzlem nechtěného toto jednání Městského soudu v Praze až neuvěřitelně „zapadlo“ do současně probíhajícího projednávání obžaloby V. Koženého a B. Vostrého.

Provádění listinných důkazů k žalobě First American totiž zcela jasně ukázalo, v jakém stavu byly finanční situace a hospodaření v HPH, což M. Pacovský, vydávající se za likvidátora, i následně Ševčíkovo představenstvo před akcionáři úzkostlivě utajovali. Z listinných důkazů jednoznačně vyplynulo, že v HPH od roku 1999, kdy měl Kožený vyplatit své směnky, minimálně do dubna 2003, nebyly vůbec žádné finanční prostředky ani na nejnutnější provozní náklady – na poštovné, či zaplacení telefonních účtů, takže HPH mohl existovat prakticky jen díky finanční pomoci od firmy Harvard Group. Což nakonec ve své nedávné výpovědi před soudem, projednávajícím žalobu na Koženého a Vostrého, potvrdil M. Pacovský přiznáním, že v době, kdy se vydával za likvidátora, byl HPH „na konkurs“. Dodal však, že pak se to zlepšilo, neboť přišly peníze z prodeje Sidanka. Patrně se však spletl, neboť podle prováděných listinných důkazů trvala finanční pomoc HG ještě v dubnu 2003, samozřejmě jen ke škodě HPH, neboť z ní byl Harvard pochopitelně povinen platit úroky.

 

Přitom opravdu do HPH  mělo přijít 230 miliónů dolarů z prodeje Sidanka, ty ovšem bleskurychle zmizely a zůstalo z nich jen – podle tvrzení M. Pacovského – 45 miliónů, ukrývaných před likvidátorem Z. Častorálem  na účtu advokáta Bayera z Č. Budějovic. Dnes je na tomto účtu zhruba 20 miliónů USD, 125 miliónů prý podle M. Pacovského mělo přijít, ovšem ty bleskově zmizely na Kajmanských ostrovech a o zbytku do 230 miliónů zřejmě ví trojice Vostrý, Ševčík, Široký. Není tedy žádnou záhadou, proč M. Pacovský a po něm Ševčíkovo představenstvo, tak zatvrzele bránili likvidátorovi Častorálovi, aby se mohl ujmout své funkce, do které byl jmenován soudem.

 

Jak tedy vyplynulo z provádění listinných důkazů, firma Harvard Group musela hradit všechny splatné závazky HPH, přitom v Č. Budějovicích byly uloženy desítky miliónů dolarů, ovšem ty byly určeny k něčemu zcela jinému, než k provozu společnosti nebo dokonce k vyplácení akcionářů, jak jim bylo naprosto lživě oznamováno na valných hromadách. Proč by jinak milióny dolarů z Č. Budějovic měly prakticky vzápětí putovat zpět do Daventree Resources Ltd. Kypr, což M. Pacovský označil za „nešťastnou operaci“? Nešťastnou proto, že se to nepodařilo, když budějovické milióny dolarů byly Policií ČR zablokovány? Nad tím vším pak zcela přirozeně vyvstává otázka – jak reagovala na takové hospodaření a počínání tehdejších představenstev dozorčí rada, v té době vedená tak skvělou právničkou J. Sainerovou? Předchozí dozorčí rada alespoň měla v sobě tolik sebekritičnosti, že raději rezignovala.

 

Co se dělo s majetkem HPH dál, zatímco harvardské účty zely zoufalou prázdnotou, to osvětlila pokračující výpověď likvidátora doc. Častorála. Jakési zahraniční faktoringové firmě byly placeny horentní náklady, přičemž doposud nebyly nalezeny žádné doklady o jakékoliv její činnosti. Ševčíkovo představenstvo spolu s Vostrým převádějí veškerý majetek HPH do pochybných trustů a Ševčík, jako šéf  Daventree Trustees, firmy spravující majetek trustů (který v nich vůbec není) za to pobírá 100 tisíc dolarů měsíčně. Že HPH stále nemá ke své existenci finanční prostředky, je zřejmě Ševčíkovi a jeho představenstvu naprosto lhostejné. Koženého firma HCM(W) pak podle svědectví doc. Častorála inkasovala tři až pět miliard korun (!) za údajnou konzultační činnost pro HPH.  Což lze zřejmě chápat tak, že HCM(W), tedy Kožený, radil za tyto pohádkové peníze HPH, tedy Koženému, jak Harvard zcela zruinovat. Ševčík však nezůstává pozadu – po svém odvolání z funkce předsedy představenstva HPH se dál vydával za předsedu, aby se pokusil podvodně vylákat akcie Pražské teplárenské. Patrně se shlédl v M. Pacovském, A. Klimešovi a M. Šancové, když se stejně podvodně vydávali za členy představenstva HPH při svém návrhu na konkurs. Nějak si zřejmě Ševčík těch sto tisíc musel zasloužit. Nelení ani Vostrý v Belize. Zakládá firmu Claremont International Inc. a Daventree Resources Ltd., Belize a přes tyto společnosti vkládá další harvardské finanční prostředky do fondů SICAV v Lucembursku. Patrně se mu to zdá málo, tak ještě zakládá svůj vlastní soukromý trust, jehož podílníky jsou výhradně jeho rodinní příslušníci.

 

Z těchto svědectví a listinných důkazů, které projednávají dva soudy v Praze, pak vyvstává zřejmý dlouhodobý plán, jak měl HPH skončit – zcela bez finančních prostředků zmizet ze světa – konkursem, či jakýmkoliv jiným způsobem. K čemuž také téměř došlo, zásluhou podvodného návrhu na konkurs, který prohlásila soudkyně E. Hodačová; autory konkursu byli M. Pacovský, A. Klimeš a M. Šancová, k nimž se vděčně připojili Kožený s Vostrým a nemohla chybět ani Koženého pravá ruka P. Matějka. Cílem bylo jediné – ponechat akcionářům v  rukou zcela vykradenou společnost, bezcenné akcie, a sobě k bohulibému užívání harvardské miliardy. Případně něco dát stranou, třeba na další baterie lahví značky Ludvík XIII. (jedna za 45 tisíc korun), coby novoroční pozornosti pro vysoké představitele naší republiky.

 

Ve světle těchto skutečností lze jen litovat, že v obžalobě na Koženého a Vostrého se soudí jen 110 obchodů z období 1995 – 1996 a že před soudem nestojí společně s nimi všichni jejich soukmenovci, podílející se na rozkradení Harvardu, a nejsou obviněni ze zločinného spolčení. Ovšem při znalosti „pravidel“, v této zemi téměř obvyklých, je třeba uznat – je to přímo malý zázrak, že vůbec byli Kožený a Vostrý postaveni před soud a že i v dalších soudních řízeních jsou projednávány důkazy, z nichž je evidentní, jak byl Harvard rozkrádán.