aktuality

· Soud zastavil Častorálovy odměny

(26. 08. 2019) Konec léta se blíží, čas sklizní je v plném proudu a také Častorál s pomocí soudů teď sklízí, co při své brilantní, oslnivě erudované a neutuchající píli, s jakou likvidaci HPH provozoval, pro harvardské akcionáře zasel. V minulých dnech pražský soud rozhodl, že Častorálovi nepřísluší žádná další záloha na odměnu likvidátorovi HPH. Ta mu byla v roce 2001 určena ve výši 15 000 Kč měsíčně.
 

· Proč chtěl být Kaňovský vedlejším účastníkem

(20. 08. 2019) Do právě skončeného soudního řízení o odvolání likvidátora Častorála se snažil vstoupit akcionář Kaňovský. Podáním ze dne 19. 7. 2019 soudu oznámil, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník, neboť má právní zájem na výsledku řízení. Pan Kaňovský kupodivu zřejmě velice váhal, zda má vskutku právní zájem na výsledku řízení, neboť své podání totiž soudu doručil 19. 7. 2019. Tedy přesně týden před tím, než soud vydal své usnesení o odvolání Častorála z funkce likvidátora HPH. Copak se asi stalo pojednou tak naléhavého? Přinejmenším by vstup P. Kaňovského jako vedlejšího účastníka nesporně řízení časově prodloužil. Přitom žaloba na Častorálovo odvolání byla podaná v roce 2013. V usnesení soud uvedl, že nepřipouští, aby se řízení jako vedlejší účastník zúčastnil P. Kaňovský. Soud shledal, že v daném případě se jedná o řízení nesporné, v němž je vedlejší účastenství pojmově vyloučeno a jehož účastníky jsou pouze navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Jak se zdá, tady RNDr. P. Kaňovský příliš velkou znalost práva nepředvedl. K čemuž soud ještě uvedl, že odvolání není přípustné.
 

· Častorál bez titulu i bez funkce

(19. 8. 2019) Po dlouhých letech likvidačního předstírání a neuvěřitelné zvůle, s jakou si bývalý vnitrácký učitel Častorál počínal coby likvidátor společnosti HPH v likvidaci, konečně česká justice jednoznačným způsobem zhodnotila jeho působení. V závěru minulého měsíce pražský Městský soud po projednání žaloby na odvolání usnesením z 26. 7. 2019 Častorála zbavil funkce likvidátora HPH. Usnesení zatím není pravomocné.
 

· Bude odvolán, nebo nebude?

(24. 07. 2019) V letitém seriálu o odvolání likvidátora Častorála proběhlo ve středu 24. 7. 2019 další kolo. Jednání se zúčastnil sám Častorál a soud četl důkazy a vyslechl dvě svědecké výpovědi. Nejprve bylo v protokolu z minulého jednání opraveno chybné datum a pak se soud zajímal, zda bylo ve stanovách společnosti upraveno, v kolika osobách mohou likvidátoři HPH jednat.
 

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

Omega nechce žádné odškodnění a příkaz k blokaci majetku byl jen abstraktní

(09. 02. 2009) Euforie Koženého po londýnském soudu zřejmě neznala hranic, stejně jako jeho bájivá fantazie. Prý mimosoudní dohoda s Omegou dělá konec všem žalobám, které kdy byly podány na celém světě ohledně ázerbájdžánské investice.
Vyjmenovává, kde všude ty žaloby berou konec, kupodivu nezmiňuje New York, ani samotný Ázerbájdžán. Prý všechna nařčení, že něco zpronevěřil nebo porušil zákon, byla stažena. Zcela přitom popřel, že by musel nějakou část svého majetku, který ukradl z Harvardu, předat společnosti Omega jako odškodnění, ačkoliv Omega  žalovala Koženého o více než 100 miliónů dolarů. Podle Koženého tedy Omega nic nechce, dokonce i své soudní náklady si zaplatí sama. A ty podle Koženého jen za služby právníků dosáhly „kolem třiceti, padesáti miliónů“. Že by firma Omega byla spíš charitativní, než investiční společností? Své náklady odhadl na stejnou sumu, prý mu pomohla jeho rodina, což „udělalo pořádnou díru do rodinných úspor“. Od kdy je nakradený majetek rodinnými úsporami, to ví zřejmě jen Kožený. Prý o nějakém odškodném nebyla řeč, „nic takového nebylo před soudem čteno“, řekl Kožený. Což je pravda, ani nemohlo, neboť šlo jen o tříminutové předání písemné dohody mezi Koženým a Omegou soudci Clarkovi. Před londýnským soudem ovšem Koženého právník Slowe prohlásil, že veškerá blokace Koženého majetku by měla být uvolněna za Koženého závazky  k odškodnění. Co je to za závazky v dohodě obsažené, to Kožený samozřejmě úzkostlivě tají. Nezapomene ovšem zmínit, jak je jeho majetek skromný, čímž patrně naznačuje svou totální neschopnost nějaké odškodnění vůbec zaplatit a Omega pro jeho skromnou situaci má tedy příkladné pochopení.
 
Nucený bahamský pobyt nesporně koná své, jestliže se Kožený domnívá, že jeho tvrzení někdo uvěří. Nicméně jeho přímo chorobná lhavost má zřejmě nekonečné rozměry. Prý to zablokování jeho majetku byl jen abstraktní příkaz, „což neznamená, že někde jsou stovky miliónů dolarů“. Zřejmě abstraktní byla i ohromná vila v Aspenu, jeho letadlo i jachta, které mu byly zabaveny a prodány. Patrně v aspenské vile dál abstraktně bydlel a letadlem i jachtou poklidně putoval po abstraktním světě. A to se do pěti let chce stát europoslancem. Je k tomu svými osobními kvalitami nesporně předurčen a navíc, vždyť přece nový americký prezident Obama byl na Harvardu jeho spolužákem, k tomu jeden z Koženého harvardských profesorů je Obamovým poradcem, druhý je na Nejvyšším soudu, jak se Kožený neopomenul pochlubit, třebaže na skutečném Harvardu nikdy nebyl. Kde by naše republika našla tak mimořádně skvělého reprezentanta do evropského parlamentu?
 
Asi proto se politoval, kolik měl v Harvardu bývalých estébáků za důvěrné spolupracovníky a že nebyl tak prozíravý, aby si je prokádroval. Ovšem jak by se pak bez nich stal poradcem na ministerstvu financí, komu by dělal bílého koně a jak by ho další bývalý estébák mohl vychvalovat, že byl v  problémech privatizace dokonce prý chytřejší než profesor  Švejnar? Takže aby bylo všem naprosto jasná jeho neposkvrněná nevinnost, nezaváhal a hbitě se přirovnal k vězňům komunistického režimu exprezidentovi Havlovi a Alexandru Solženicynovi. „Je jedno, jestli jste na Sibiři nebo v teplejších krajích…“, posteskl si s nehorázností sobě vlastní.
 
Naprosto jedinečnou ukázkou Koženého charakteru je pak jeho tvrzení - vše, co se dělo v Harvardu bylo pod přísnou kontrolou ministerstva financí, ČNB, burzy a různých státních orgánů. Vše bylo schvalováno představenstvem, dozorčí radou, valnou hromadou, auditory. Co dokázal kapitálový dohled ministerstva financí v devadesátých letech je neblaze a všeobecně známo, ČNB Harvard nezajímal, a jak  vše projednávala představenstva a dozorčí rady, o tom velice přesvědčivě vypovídali svědci před pražským soudem. Obchodní smlouvy předsedové představenstev podepisovali, aniž věděli, co obsahují, představenstva se scházela nanejvýš jednou do roka a předseda jednoho z fondů ani nevěděl, že jeho fond prodal akcie za dvě miliardy, ani že ty dvě miliardy nepřišly na účet jeho fondu, ale prostě někam zmizely. Nijak ho to nezajímalo, a další předseda přiznal, že starat se o obchodní záležitosti nebylo v Harvardu ani trochu vítané. Jak pracovali auditoři, k tomu stačí jediná ukázka – auditor sice zjistil, že neví, kde je 98% majetku HPH, ale jinak bylo všechno v pořádku a audit byl valnou hromadou schválen. Nebyl by to Kožený, aby si hned nepostěžoval – stovky lidí se na těch operacích podílely a jen já jsem stíhán, protože představuji kuponovou privatizaci. Jen nepatrně se mýlí, nepředstavuje privatizaci, ale je zářným představitelem privatizačních zlodějů, kteří rozkradli vše, co bylo v dosahu.
  
Zřejmě, aby Vostrý v Belize nezůstával v trapných  pochybách, zopakoval své tvrzení z podzimu loňského roku – viníkem rozkradení harvardského majetku je Vostrý a s ním slovenský komplic Juraj Široký. „Ti peníze prostě ukradli“, nekompromisně řekl Kožený. A dodal, jaká to byla tragedie, když se po jeho útěku za moře Vostrý propracoval na místo šéfa Harvardu.
 
Taková ztráta soudnosti je nesporně groteskní, jež nestojí ani za lehké pobavení – nebo spíš mohla by být. Kdyby tu nebylo zcela reálné nebezpečí pro HPH a jeho akcionáře. Jistě nikdo nebere vážně Koženého tvrzení, že dohoda s Omegou ho nebude nic stát. Zaplatit musí, nakonec se stejně znění té dohody objeví někde na internetu nebo v tisku. A v tom spočívá ten problém – jakým majetkem hodlá Kožený firmě Omega poskytnout odškodnění. Jakého rozsahu podvádění či korupce je schopen, to už dostatečně předvedl nejen v Praze, ale i v zámoří. Je tedy nanejvýš oprávněné podezření, že by v tom odškodnění  mohl být i majetek, který právem náleží  HPH a jeho akcionářům.
 
 
Upozornění pro akcionáře, kteří by se chtěli zúčastnit jednání trestního senátu proti Koženému a Vostrému v Praze. Objevila se zcela mylná informace o dnech konání – jednání jsou  určena na dny 20., 23., 26. a 27. února 2009 vždy od 09.00 hod., ostatní termíny jsou zrušeny. 26. února mají být předvoláni svědci z Kypru, jsou však značné pochybnosti, zda přijedou. V ostatních jednacích dnech je na pořadu čtení listinných důkazů.