aktuality

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

· Co všechno nechal Častorál skartovat?

(08. 07. 2017) S příchodem léta začalo být i v harvardské likvidaci poněkud horko a začínají se objasňovat i některé okolnosti kolem Častorálova tajnosnubného účetnictví. Především se OSMA musí omluvit za své podezření, že účetní knihy HPH v příhodný okamžik mohou jednoduše zmizet. Podle zjištění, které OSMA v úterý 27. 6. 2017 učinila, by takové zmizení bylo velice, ale vskutku velice obtížné. Navíc bylo dohodnuto, že veškeré archivované dokumenty HPH budou v úterý 4. 7. 2017 přivezeny zpět do Prahy, s nimi tedy i Častorálův účetnický poklad. Že by i se všemi v něm uloženými kostlivci?
 

· Na Častorála dopadlo předběžné opatření

(12. 06. 2017) K nečekanému zlomu došlo poslední květnový den v průběhu harvardské likvidace – pražský Městský soud vydal předběžné opatření, kterým likvidátorovi Častorálovi nařídil vydat novým likvidátorům veškeré dokumenty společnosti HPH a kompletní účetnictví.
 

· Proč Častorál nemohl přijít na VH

(30. 05. 2017) V pondělí 29. 5. 2017 se v Praze uskutečnila mimořádná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci, o kterou požádal ing. V. Jiřík, zástupce kvalifikované minority harvardských akcionářů. Na této valné hromadě se představili JUDr. D. Mixová a Ing. Tomko, které soud nominoval jako další dva likvidátory, jež by měli Harvard vyvést z marasmu, do kterého společnost dostal Z. Častorál po šestnácti letech svého až neuvěřitelného likvidačního břídilství.
 

· Místo účetnictví Častorál předložil pět „nezbytných zásad“

(09. 05. 2017) Tak to máme za sebou - náš nedostižný likvidátor Častorál se sešel s oběma likvidátory, které jmenoval soud. Kdo však předpokládal, že Častorál nebude ochoten s novými kolegy jednat, velice se mýlil. Naopak, byl na projednávání další budoucnosti harvardské likvidace pečlivě připraven. Se vstřícností sobě vlastní, jak nakonec dokládá prohlášení, které následně na svých internetových stránkách zveřejnil.
 

Likvidace počká, Častorál vybuduje novou reálnou akcionářskou strukturu

(15. 06. 2014) Na náhradní valné hromadě 2012 (23. 5. 2014) likvidátor Častorál sdělil akcionářům množství mimořádně významných informací, které nelze přehlédnout, natož jim nevěnovat pozornost. Zvláště když likvidátor opět, jak je jeho notorickým zvykem, pečlivě zatajil to nejdůležitější – v jakém stavu je likvidace a že likvidační účet je zcela prázdný. V té souvislosti je třeba navázat na předcházející náhradní valnou hromadu za rok 2011 (3. 10. 2013), kterou likvidátor Častorál zahájil mimořádně stupidním prohlášením, patrně svědčícím o jeho nebývalé psychické kondici.
Vydal ze sebe následující, poněkud zmatené, sdělení: „Bez mého vědomí byla do programu VH zařazena zpráva likvidátora za rok 2011. Podle představenstva bych nemohl podle programu sdělovat aktuální informace z roku 2012 a 2013. Zřejmě ve snaze, abyste neměli aktuální informace, které se udály v uplynulých dvou letech. Tedy bez toho, abyste věděli, k jakým zásadním změnám usilovnou činností likvidátora od roku 2011 došlo“. Jakoby s ohledem na tu usilovnou činnost, fabulační rozsah a logickou vytříbenost tohoto sdělení, představenstvo poskytlo likvidátorovi mimořádný prostor jeho myšlenkovým exhibicím v programu NVH 2012. A tak měl likvidátor možnost svou usilovnou činnost a obdivuhodné zásadní změny prezentovat v rozsahu čtyř let.
 
Ovšem namísto toho, aby byl likvidátor Častorál s takovým luxusem pro svou údernou a útočnou každoroční tirádu spokojen, byl naprosto, ale naprosto zmaten. Dokonce tak dezorientován, že nebyl schopen pochopit ani  za který rok má poskládat další ze svých proslulých výročních zpráv. Také si akcionářům na poslední NVH náležitě postěžoval: „Z bodů programu je zřejmé, že se mají projednávat otázky z let 2010 až 2013. To je v rozporu s par. 402 zákona o obchodních korporacích s tím, že valnou hromadu svolává představenstvo alespoň jedenkrát za účetní období“. Co na minulé VH likvidátor Častorál tak vehementně vymáhal, třebaže mu nikdo v ničem nebránil, tak na poslední VH prohlásil za protizákonné jednání. Chtělo by se říci – sebekritika je první cesta k nápravě. Bohužel, je oprávněné podezření, že náš stále zmatenější pan „profesor“ jakékoliv sebekritiky není schopen, natož se vůbec zorientovat ve svých vlastních veřejně vyhlašovaných stanoviscích. A ještě k tomu si je alespoň nějaký ten měsíc pamatovat.
 
Další sdělení z likvidátorovy myšlenkové dílny následovala. K technickým problémům s výpisem emitenta oznámil: „řádná valná hromada 5. 5. 2014 se proto nemohla platně konat“. Nějak zapomněl, že od roku 2004 se žádná valná hromada nemohla konat i kdyby na ní byly pořízeny tři výpisy emitenta, neboť se nikdy nesešlo předepsaných 30% majetku společnosti, takže výpis v tom nekonání nemohl hrát roli. Rozhodně by bylo velice zajímavé likvidátorovo vysvětlení, jak se valná hromada nemohla platně konat, když se vůbec nekonala. Nebo že by se dokonce nekonala neplatně? Škoda – byla by to opět další perla z Častorálových proslulých logických dedukcí spojených s exkurzí do oblasti práva.
 
Když se zabýval „závažnými soudními řízeními“ nějak zapomněl informovat, v jakém stavu je jeho žaloba u Evropského soudu, kterou podal před sedmi roky ve věci ázerbájdžánských voucherů. Přitom tvrdil, že právě na tyto vouchery měl kupce za 200 miliónů dolarů. A najednou pro pana likvidátora taková suma vůbec nestojí za sebestručnější informaci. Dokonce svého času se obracel na Evropský parlament, aby na tu jeho žalobu ve Štrasburku dohlédnul. Copak mu asi z Bruselu odpověděli. Pak se ovšem udatně pustil do situace kolem trustů na Kypru, o které nevěděl vůbec nic. Což předvedl v reakci na několik konkrétních otázek, na které nebyl schopen cokoliv odpovědět.
 
Bezpečně ovšem věděl, kdo na Kypru ničí jeho usilovnou činnost. Sdělil, že HPH Cayman jako zřizovatel trustů „má být správci trustů informován, ale na písemné výzvy likvidátora nereagují a porušují platný zákon o trustech“. Což umocnil sdělením, že „je zřejmé, že právníci Ioannides a Neocleous jednají ve shodě s vědomím, že neprovádějí řádně správu trustů“. Přitom by likvidátor měl vědět, že trusty nemají dva správce, ale jen jednoho a to nuceného správce, jmenovaného kyperským soudem. Jak asi ti dva neexistující správci, kterým tak vytrvale posílal výzvy, mohli reagovat a porušovat platný zákon o trustech, to ví jen náš soudem jmenovaný likvidátor. Hlavně, že se nad neexistujícími správci „kruh pomalu uzavírá, možností a prostor se jim zužuje“. Pokud se ovšem likvidátor dozví, že dva správci trustů neexistují, pak je reálná obava, že začne řešit problém, zda platně neexistují, nebo neexistují neplatně. Navíc těžko uvěřit, že by oba ředitelé HPH Cayman Oliva a Marek, které Častorál do jejich ředitelských funkcí osobně jmenoval, nechávali soudem jmenovaného likvidátora s ukrajinskou „profesúrou“ bez informací a sdělení. Nelze se proto vyhnout podezření, že pro likvidátora Častorála rozeznat funkci nuceného správce a ředitele společnosti je patrně nepřekonatelný problém.
 
V informacích o exekucích se akcionáři nedozvěděli vůbec nic z toho, co je zajímalo. Jen nějak pan likvidátor zapomněl sdělit výsledek letitého přebírání a zpeněžování rozsáhlého majetku HPH na Slovensku, které provozovala Olivova firma Vaberg.  Kam vlastně ty stovky miliónů mohly zmizet? I když je pravda, že zapomnětlivost a dezorientace bývají klasickým handicapem profesorů.  Ovšem je profesor a „profesor“. Nesporně velice významné bylo likvidátorovo sdělení, že „přistoupil cestou HPH Cayman ke zrušení správcovství Daventree Trustees u kyperských trustů“. Jak to jen dokázal, když do Daventree Trustees je kyperským soudem dosazen nucený správce, to ví jen likvidátor Častorál.  
Podstatně zajímavější je likvidátorem oznámená informace, že ještě před rokem (9. května 2013) ředitelka trustu č. 2 paní Ch. Sarris posílá přes svůj bankovní účet 10 miliónů dolarů ze společnosti Daventree Resources Kypr do Druhé strategické. Jak k tomu mohlo dojít, když už od roku 2007 je Daventree Resources plně ovládána HPH, tedy likvidátorem, který dokonce do této společnosti v polovině roku 2011 jmenoval ředitelem bývalého estébáka Olivu a zanedlouho i právníka HPH JUDr. Marka? Že by oba ředitelé nedokázali spolu s elitní kyperskou advokátní kanceláří Tsangarides vyvedení takové sumy zabránit? Vysvětlení lze možná najít v opakovaných tvrzeních likvidátora, že si K. Staněk s majetkem HPH stále dělá, co chce – ukrývá ho, vyvádí ze společnosti, pere špinavé peníze a likvidátor je při své chronické neschopnosti a dezorientovanosti proti tomu i se svým týmem elitních expertů naprosto bezmocný.
 
K dalšímu, ovšem skutečně krajně nebezpečnému záměru se likvidátor přiznal, když oznámil, že „rizikem není uvolnění převodů akcií, blokovaných předběžným opatřením K. Staňka. Domnívám se, že toto předběžné opatření zakazující převody akcií, doposud zneužívá K. Staněk k udržení se ve funkci. Ukazuje se, že jsou efektivnější cesty jak blokovat kyperské společnosti bez omezování práv ostatních akcionářů“. Což prohlašuje ve chvíli, kdy K. Staněk už nemá v HPH žádnou funkci a je jen prostým akcionářem. Mimořádně pokleslá úroveň takového tvrzení svého autora rozhodně nezapře. Orientace i v těch nejjednodušších skutečnostech a absence vnímání prosté reality, to je bohužel ten fundamentální základ Častorálovy chronické neschopnosti, Městským soudem i Vrchním soudem potvrzené.  Ovšem který likvidátor v této zemi byl tak významným způsobem poctěn, aby získal za usilovnou likvidační neschopnost (už více než deset let trvající) dvojnásobný soudní atestát. A dokonce oficiálně přímo z Prahy a nikoliv odněkud z daleké Ukrajiny?
 
Podle tvrzení likvidátora Častorála uvolnění těchto převodů (rozuměj volné obchodování s akciemi HPH) „vytvoří nový reálný stav akcionářské struktury, podporující zájmy akcionářů jako vlastníků“. Možná by bylo pro akcionáře prospěšnější shromáždit konečně likvidační zůstatek a ten co nejrychleji vyplatit, ale pan likvidátor to prostě vidí jinak. Takže jediné, co z tohoto blábolení lze pochopit je, že likvidátor současnou akcionářskou strukturu nepovažuje za reálnou a chce vytvářet novou. To je přece to pravé, co akcionáři potřebují a na co nedočkavě čekají!
 
K tomu předběžnému opatření jen tolik. Bylo nanejvýš nutné je tehdy podat a samozřejmě nejpovolanějším k tomuto podání byl likvidátor Častorál. Tvrdošíjně odmítal a žádal, až nakonec uprosil K. Staňka jako předsedu představenstva, aby to učinil on. S argumentací, že podání předsedy představenstva a zároveň předsedy Ochranného sdružení malých akcionářů bude mít u soudu daleko větší váhu, než když by to udělal jen likvidátor. Tehdy likvidátor kupodivu doslova nutil předsedu představenstva, aby za společnost HPH jednal s třetími osobami, dokonce i se soudy.
 
Jak je to dlouho, kdy osobním dopisem pověřoval K. Staňka, aby zastupoval HPH při řízení o neplatnosti VH 2004, pro které Častorál vyhotovil jednomu ze žalobců své vyjádření, ať se klidně tato VH zneplatní, neboť její usnesení se nedotýkají třetích osob. Kategoricky požadoval, aby představenstvo podpořilo jeho již zmíněnou žádost adresovanou Evropskému parlamentu a nutil předsedu představenstva, aby ji také podepsal. Na ministerstvo spravedlnosti posílal stížnost na společnost Česká znalecká, a. s. a požadoval, aby k tomu předseda představenstva připojil své stanovisko a totéž požadoval pro své prohlášení k soudu v Nikósii. Vyvolal jednání s představiteli České národní banky a snažil se dokázat, že ČNB svým postojem poskytuje možnost nelegální peníze měnit na legální. U těchto jednání musel být přítomen i předseda představenstva, aby ČNB věděla „jak nám na tom záleží“. K tomu vytvořil svůj vlastní zápis neodpovídající průběhu jednání a požadoval, aby se předseda představenstva pod ten výtvor také podepsal. Teď již představenstvo HPH podle likvidátora může prý působit jen dovnitř společnosti a nejlepší by bylo, kdyby vůbec neexistovalo. Přitom za ta léta se paragraf 72 Obch. zákoníku nikterak nezměnil, jen se cosi změnilo v mysli likvidátora Častorála.
 
Takže K. Staňkovi zřejmě nezbývá nic jiného, než toto předběžné opatření stáhnout, aby tak zbavil likvidátora usilovného vymýšlení vylhaných nařčení a notorického osočování a mohl tak úderně a útočně budovat novou reálnou strukturu akcionářů. Zvláště když tvrdí, že již zná efektivnější cesty jak blokovat kyperské společnosti bez omezování práv ostatních akcionářů. Budiž proto akcionářům zárukou - ani za situace, kdy by se bývalým Koženého a Vostrého kyperským společnostem otevřela možnost velice lacino vykupovat harvardské akcie prostřednictvím k tomu vytvořených subjektů a zlikvidovat tak právo akcionářů na likvidační zůstatek, vůbec žádné riziko nehrozí. Pan likvidátor vás ochrání, právě vymyslel způsob, jak tomu jednoznačně zabránit. Přece by v tak závažné věci, zásadně ohrožující majetek akcionářů, nepodváděl ani by v sebemenším akcionářům nelhal, a ještě k tomu na valné hromadě. Už jednou měl podobně geniální záměr. Tehdy chtěl zrušit stávající akcie HPH, vydat nové, přidělit je akcionářům, ovšem kromě Koženého a Vostrého kyperských společností a subjektů i osob s nimi spojených. Dalo práci takové typicky častorálovské řešení našemu likvidačnímu „profesorovi“ rozmluvit. Ale podařilo se!