aktuality

· Soud zastavil Častorálovy odměny

(26. 08. 2019) Konec léta se blíží, čas sklizní je v plném proudu a také Častorál s pomocí soudů teď sklízí, co při své brilantní, oslnivě erudované a neutuchající píli, s jakou likvidaci HPH provozoval, pro harvardské akcionáře zasel. V minulých dnech pražský soud rozhodl, že Častorálovi nepřísluší žádná další záloha na odměnu likvidátorovi HPH. Ta mu byla v roce 2001 určena ve výši 15 000 Kč měsíčně.
 

· Proč chtěl být Kaňovský vedlejším účastníkem

(20. 08. 2019) Do právě skončeného soudního řízení o odvolání likvidátora Častorála se snažil vstoupit akcionář Kaňovský. Podáním ze dne 19. 7. 2019 soudu oznámil, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník, neboť má právní zájem na výsledku řízení. Pan Kaňovský kupodivu zřejmě velice váhal, zda má vskutku právní zájem na výsledku řízení, neboť své podání totiž soudu doručil 19. 7. 2019. Tedy přesně týden před tím, než soud vydal své usnesení o odvolání Častorála z funkce likvidátora HPH. Copak se asi stalo pojednou tak naléhavého? Přinejmenším by vstup P. Kaňovského jako vedlejšího účastníka nesporně řízení časově prodloužil. Přitom žaloba na Častorálovo odvolání byla podaná v roce 2013. V usnesení soud uvedl, že nepřipouští, aby se řízení jako vedlejší účastník zúčastnil P. Kaňovský. Soud shledal, že v daném případě se jedná o řízení nesporné, v němž je vedlejší účastenství pojmově vyloučeno a jehož účastníky jsou pouze navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Jak se zdá, tady RNDr. P. Kaňovský příliš velkou znalost práva nepředvedl. K čemuž soud ještě uvedl, že odvolání není přípustné.
 

· Častorál bez titulu i bez funkce

(19. 8. 2019) Po dlouhých letech likvidačního předstírání a neuvěřitelné zvůle, s jakou si bývalý vnitrácký učitel Častorál počínal coby likvidátor společnosti HPH v likvidaci, konečně česká justice jednoznačným způsobem zhodnotila jeho působení. V závěru minulého měsíce pražský Městský soud po projednání žaloby na odvolání usnesením z 26. 7. 2019 Častorála zbavil funkce likvidátora HPH. Usnesení zatím není pravomocné.
 

· Bude odvolán, nebo nebude?

(24. 07. 2019) V letitém seriálu o odvolání likvidátora Častorála proběhlo ve středu 24. 7. 2019 další kolo. Jednání se zúčastnil sám Častorál a soud četl důkazy a vyslechl dvě svědecké výpovědi. Nejprve bylo v protokolu z minulého jednání opraveno chybné datum a pak se soud zajímal, zda bylo ve stanovách společnosti upraveno, v kolika osobách mohou likvidátoři HPH jednat.
 

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

Kožený s Vostrým obžalování a Pacovský u soudu jako svědek

Přelom léta a podzimu přinesl v kauze Harvard zásadní událost – státní žalobce podal obžalobu na V. Koženého a B. Vostrého pro podvody ve výši 16 miliard korun. Není jistě bez zajímavosti, že v den podání obžaloby, z českých televizních stanic o této skutečnosti informovala jediná ČT 1. Obžaloba byla vypracována na základě vyšetřování toho, co oba spáchali  pouze v letech 1995 až 1997. Že se majetek HPH rozkrádal i v dalších letech, což prakticky trvá  doposud, policie odmítá přímo zatvrzele  připustit a veškerá podaná trestní oznámení doslova systematicky odkládá. (04. 10. 2006)
Podání obžaloby je na pohled pro akcionáře HPH jistě potěšitelné – Kožený dluží za koupi společnosti 10 miliard, přičteme-li k tomu žalovaných 16 miliard vychází likvidační zůstatek zhruba 1500 korun  na akcii. Přitom likvidátor Zd. Častorál na poslední valné hromadě akcionářům oznámil, že usiluje zatím o 33 miliard z Harvardu ukradených.  Bohužel při úrovní české justice se nelze ubránit představě, jak nad touto obžalobou pokojně zestárne a dočká se jistě zasloužené penze několik soudců. Přitom, i kdyby Kožený s Vostrým byli i odsouzeni, jak by asi české státní instituce těch 16 miliard dobývaly zpět, když tento stát není ani schopen inkasovat desítky miliard, které nám dává k dispozici Evropská unie.
V souvislosti s naší žádostí o vydání Koženého do Prahy vznikl v našich nejvyšších politických kruzích obdivuhodný nápad, aby bylo vytvořeno na Bahamách české vyslanectví, neboť je prý nanejvýš záhodno přímo na místě vše bedlivě sledovat. A to právě v době, kdy bylo rozhodnuto o zrušení řady českých zastupitelských úřadů. Dokonce i za cenu narušení diplomatického programu Evropské unie, za což nás Brusel ostře kritizuje. Ovšem Bahamy jsou rozhodně něco jiného než nějaká zbídačelá africká země.  Jak se zdá, možná že se Koženému podaří přece jen svou záležitost s vydáním do České republiky zpolitizovat, aniž by dokonce v tomto případě chtěl.
 
V polovině září také proběhlo další kolo soudního řízení o žalobě hradecké firmy SVUS Pharma, která se domáhá na HPH zaplacení části nájemného, když se M. Pacovský pokoušel přeložit sídlo Harvardu do Hradce Králové. Pacovský vypovídal jako svědek, dost soudkyni překvapil  tvrzením, že valná hromada může rozhodnout o vystoupení společnosti z likvidace, přestože  byl do této společnosti jmenován likvidátor soudem. Ještě že se na začátku jednání soudkyně přesvědčila, že pan Pacovský je skutečně advokátem. Pacovský sdělil, že věděl, že dříve než podepsal nájemní smlouvu s firmou SVUS Pharma,  jmenoval soud likvidátorem společnosti doc. Zd. Častorála a že tuto smlouvu podepsal v dobré víře jako osoba oprávněná. Přiznal, že vůbec neví, kdo prostory firmy SVUS Pharma užíval, prý tam byla jakási pracovnice, kterou neznal, ta prý přebírala poštu a zvedala telefony. Dále uvedl, že v roce 2002 z HPH odešel a dále už nic neví. Soud zajímalo, jak je tedy možné, že ještě v roce 2004 nájemní smlouvu osobně vypověděl. K tomu Pacovský  sdělil, že patrně navazoval na nějaký starší úkon, který provedl z opatrnosti a že veškeré faktury a korespondenci vracel a posílal do HPH. Na dotaz, zda informoval likvidátora o svém podpisu nájemní smlouvy s SVÚS Pharma odpověděl, že nikoliv, protože společnost přece vystoupila z likvidace. Jako důvod přeložení sídla HPH do Hradce uvedl, že v pražském sídle v Ohradní ulici seděli Koženého lidé, čímž mínil zřejmě P. Matějku, a ti o všem Koženého okamžitě informovali. Takže nadále zůstává otázkou, kdo vlastně platil firmě SVUS Pharma nájemné, v účetnictví HPH o placení takového nájemného není ani zmínka. Řízení bylo podle očekávání odročeno.
V dalším soudním řízení měla být projednávána žaloba T. Ševčíka jménem  Organizační složky Daventree Resources Belize, tedy firmy patřící B. Vostrému, na HPH o zaplacení více jak miliónu korun za půlroční údajné vedení účetnictví HPH, které pochopitelně vedeno vůbec nebylo, alespoň v těch účetnických troskách, které má likvidátor k dispozici nikde ani stopy. Zdá se ovšem, že T. Ševčík se nějak začal českých soudů bát a tak žádá, aby byl český soud prohlášen za nepříslušný, neboť sídlo žalobce je vlastně na Kypru.  Fingovanou pohledávku totiž Ševčík převedl na Vostrého firmu Harms. Že by příprava k dalšímu pokusu o návrh na prohlášení konkursu na HPH? Takže jednání se nekonalo a věc je postoupena k rozhodnutí o příslušnosti pražského soudu vyšší instanci. V té souvislosti není bez zajímavosti, že sídlo Vostrého Organizační složky bylo v červnu odstěhováno z Prahy do Náchoda a jejím vedoucím se stal po J. Beránkovi a J. Novotném náchodský občan a konkursní správce jménem J. Prouza.
 
Bohužel i nadále trvá situace, kdy policejní vyšetřovatelé za souhlasu státních zástupců odkládají přímo programově  veškerá trestní oznámení na stále trvající rozkrádání harvardského majetku. Zdá se dokonce, že tato praxe se přenese i na Slovensko, kde se nadějně započalo stíhání ve věci 50 miliónů dolarů, převedených do firmy J. Širokého, slovenské pravé ruky Vostrého a Koženého. Po slovenských volbách bylo vyměněno celé vedení slovenské policie a také původní vyšetřovatel „případu Široký“. V té souvislosti jistě stojí za pozornost nedávný rozhovor v MF Dnes (18. 9.)  s bývalým hokejovým reprezentantem a dnes slovenským poslancem v Evropském parlamentu P. Šťastným. Již dříve tvrdil, že J. Široký, který v nedávných slovenských volbách podporoval nynějšího premiéra Fica, byl vysokým důstojníkem StB. V rozhovoru v MF Dnes prohlásil, že to sice věděl, ale důkazy neměl. Nedávno však prý viděl  přísahu StB J. Širokého, jenž byl za komunistů špičkovým špionem v USA a že o tyto dokumenty bude žádat.
 
V tom svém vyžádání ovšem P. Šťastný nemusí uspět, neboť v úterý 26. 9. právě kvůli spisu J. Širokého vypukl náležitý skandál. Originál tohoto spisu měl slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) a jak zveřejnila slovenská média – spis zmizel, ještě s dalšími třemi spisy slovenských estébáků. Podle televize Markýza i deníku SME, s nimi pracoval a odnesl si je ředitel ÚPN Ján Langoš, který v červnu tragicky zahynul. Ovšem spis se dosud v jeho pozůstalosti nenašel. Bývalý slovenský premiér Vl. Mečiar prohlásil, že ztráta tohoto spisu je skandál a vyslovil otázku – proč právě se tento spis ztratil a zda to znamená, že se takovým způsobem  zlikvidovaly důkazy? ÚPN tak má Širokého spis jen v elektronické podobě a je otázka, jakou má tato forma právní hodnotu. Předsedkyně dozorčí rady ÚPN G. Smolíková sdělila, že podle jejích informací byl J. Langoš poslední osobou, kdo měl spis J. Širokého v rukou. Televize Markýza dokonce tvrdí, že originál Širokého spisu zmizel již před několika měsíci i s dalšími třemi a že tuto skutečnost správní rada ÚPN tajila. Ze Širokého spisu jednoznačně vyplývá, že Široký byl agentem československé rozvědky ve Washingtonu v kamufláži  zaměstnance předlistopadového ministerstva zahraničních věcí. Pro úplnost je třeba připomenout, že představenstvo HPH spolu s likvidátorem společnosti podalo v Bratislavě 11. května trestní oznámení v souvislosti s převodem 50 miliónů dolarů z ukradeného majetku HPH do Širokého bratislavské firmy.
 
V den, kdy vypukl slovenský skandál se zmizelými originály estébáckých spisů,  odvysílala ČT 1 ve svých večerních zprávách informaci, že v české policii působí stále na 800 bývalých příslušníků StB, kteří prý svá lustrační osvědčení získávali zcela snadno. A že dokonce na pozicích středních a vysokých důstojníků ovládají část  naší policie. Vzhledem k tomu, že rozkrádání Harvardu bylo a je jednoznačným komplotem bývalých estébáků a lidí z komunistické nomenklatury, nemusí být možná to systematické odkládání trestních oznámení v kauze HPH zase tak velkou záhadou. Zvláště při představě, že jako v policii je to podobné i v některých dalších složkách naší státní správy. (04. 10. 2006)