aktuality

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

· Co všechno nechal Častorál skartovat?

(08. 07. 2017) S příchodem léta začalo být i v harvardské likvidaci poněkud horko a začínají se objasňovat i některé okolnosti kolem Častorálova tajnosnubného účetnictví. Především se OSMA musí omluvit za své podezření, že účetní knihy HPH v příhodný okamžik mohou jednoduše zmizet. Podle zjištění, které OSMA v úterý 27. 6. 2017 učinila, by takové zmizení bylo velice, ale vskutku velice obtížné. Navíc bylo dohodnuto, že veškeré archivované dokumenty HPH budou v úterý 4. 7. 2017 přivezeny zpět do Prahy, s nimi tedy i Častorálův účetnický poklad. Že by i se všemi v něm uloženými kostlivci?
 

· Na Častorála dopadlo předběžné opatření

(12. 06. 2017) K nečekanému zlomu došlo poslední květnový den v průběhu harvardské likvidace – pražský Městský soud vydal předběžné opatření, kterým likvidátorovi Častorálovi nařídil vydat novým likvidátorům veškeré dokumenty společnosti HPH a kompletní účetnictví.
 

· Proč Častorál nemohl přijít na VH

(30. 05. 2017) V pondělí 29. 5. 2017 se v Praze uskutečnila mimořádná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci, o kterou požádal ing. V. Jiřík, zástupce kvalifikované minority harvardských akcionářů. Na této valné hromadě se představili JUDr. D. Mixová a Ing. Tomko, které soud nominoval jako další dva likvidátory, jež by měli Harvard vyvést z marasmu, do kterého společnost dostal Z. Častorál po šestnácti letech svého až neuvěřitelného likvidačního břídilství.
 

· Místo účetnictví Častorál předložil pět „nezbytných zásad“

(09. 05. 2017) Tak to máme za sebou - náš nedostižný likvidátor Častorál se sešel s oběma likvidátory, které jmenoval soud. Kdo však předpokládal, že Častorál nebude ochoten s novými kolegy jednat, velice se mýlil. Naopak, byl na projednávání další budoucnosti harvardské likvidace pečlivě připraven. Se vstřícností sobě vlastní, jak nakonec dokládá prohlášení, které následně na svých internetových stránkách zveřejnil.
 

Harvard je dál v likvidaci a práva jeho akcionářů jsou tak zachována

(09.02.2008) Bývalý prezident Harvardského průmyslového holdingu (HPH) Viktor Kožený slíbil počátkem devadesátých let držitelům kupónových knížek desetinásobek vložené investice. Svoje kupónové knížky mu svěřilo údajně 800 tisíc osob. Přes kupónovou privatizaci takto získal akcie více než 50 státních podniků a z českého Fondu národního majetku v letech 1993 až 1995 přibližně 52 miliónů kusů akcii za více než 40 miliard korun. V roce 1997 však HPH skončil v likvidaci a Kožený, který je dnes jako irský občan na Bahamách, nechal po sobě téměř čtvrt miliónu poškozených akcionářů. Ti se již léta snaží, spolu s likvidátorem docentem Zdeňkem Častorálem a představenstvem, zvoleným v dubnu 2004, získat tento majetek zpět. Jak se to daří, o tom jsme hovořili s předsedou představenstva Harvardského průmyslového holdingu a Ochranného sdružení malých akcionářů, Karlem Staňkem.

O kolik miliard se podle vás jedná?

Podle rozborů likvidátora HPH o majetek šedesát až osmdesát miliard korun.

 

Podařilo se již zmapovat majetek Harvardského průmyslového holdingu?

Do jisté míry podařilo, třebaže byl cíleně rozmístěn do řady zemí – na Kajmanské ostrovy, v Belize, na Kypr, v některých evropských zemích, v Rusku, 50 miliónů dolarů je na Slovensku, 20 milionů dolarů bylo před likvidátorem ukryto na účtu advokáta Bayera v Českých Budějovicích a je policií zablokováno, stejně tak je zablokováno i 100 miliónů korun, které se bývalý předseda představenstva Boris Vostrý snažil předisponovat na Slovensko. Dokonce víme, že si z části zmizelého majetku založil Boris Vostrý soukromý trust, jehož podílníky jsou výhradně členové jeho rodiny. K tomu bych ještě rád řekl, že dohledávání harvardského majetku je výsledkem mimořádné práce likvidátora pana Častorála, který byl sice do své funkce pražským Městským soudem jmenován v závěru roku 2000, ale ještě v polovině roku 2005 jej tentýž soud neuznal za osobu oprávněnou podat za HPH žalobu. Definitivně byl jako likvidátor potvrzen až v březnu 2006.

 

Lze tedy říci, že v tom hledání harvardského majetku jste nebyli neúspěšní…

Z hlediska těch, kdo harvardský majetek spravovali v době, kdy mizel, patrně až příliš úspěšní. Což asi dokládá podání podvodného návrhu na prohlášení konkursu na HPH. Ten by totiž akcionáře společnosti zcela zbavil práva na likvidační zůstatek, neboť v konkursu se zoh1edňují jen nároky věřitelů, nikoliv akcionářů, ti by nedostali nic.

Návrh podali tři bývalí členové představenstva HPH půl roku po svém odvoláni valnou hromadou. Přesto se v návrhu uvedli jako členové představenstva a jako takoví podali tento návrh na konkurs na HPH. Soudkyně Eva Hodačová z Městského soudu v Praze pak v prosinci 2004 konkurs na HPH prohlásila a v odůvodnění uvedla, že oprávněnost navrhovatelů nezkoumala. Samozřejmě, hned se jako věřitelé přihlásili Kožený i Vostrý; Kožený dokonce přihlásil pohledávku téměř 200 miliónů korun.

 

Těžko se dá věřit, že by soud prohlásil konkurs na základě návrhu neoprávněných osob…

Nicméně stalo se a nebyla to jediná pozoruhodnost tohoto konkursu. Vrchní soud zrušil konkurs usnesením z 21. dubna 2005, ovšem soudkyně Hodačová tvrdošíjně odmítala konkurs ukončit a představenstvo HPH stálo nemalé úsilí ji k tomu přimět, což se stalo až     9. května, tedy po osmnácti dnech, třebaže je povinností soudu ukončit konkurs neprodlené. Své také vykonala i městská státní zástupkyně, která dokonce ve svém vyjádřeni pro Vrchní soud označila navrhovatele za osoby oprávněné podat na HPH návrh na konkurs. Tyto dvě dámy projevily skutečně mimořádné chápání práva a výkladu zákonů.

 

Možná to není otázka pro vás, ale proč soud, podle vás neoprávněně, prodlužoval konkurs Harvardu?

To ví samozřejmě zcela jistě soudkyně Hodačová. Já o tom mám svou představu, či spíše podezření, ale těžko bych je mohl, bez jakýchkoliv případných následků, teď vyslovit.



Koncem loňského roku Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání dvou věřitelů a potvrdil tak rozhodnutí Vrchního soudu. Vy, jako předseda představenstva HPH, jste označil rozhodnutí NS za dobrou zprávu pro akcionáře. Proč?

Už jsem to řekl – tím že byl konkurs definitivně zamítnut, je Harvard dál v likvidaci a jsou tak zachována práva akcionářů na likvidační zůstatek. Jestliže byla společnost v konkursu, nedostali by už ani korunu. Ale ještě bych se vrátil k dalším pozoruhodnostem tohoto konkursu. Tím oddalovaným ukončením problémy zdaleka neskočily. Paní soudkyně Hodačová sice zprostila konkursního správce Josefa Cupku jeho funkce 29. srpna 2005, ovšem právní moc tohoto usnesení vyznačila až 20. listopadu 2007, tedy po dvou letech a třech měsících. Po celou tu dobu správce Josef Cupka odmítal likvidátorovi a představenstvu vrátit veškeré doklady, které od společnosti protokolárně převzal, odmítá je vrátit dodnes a urgence ignoruje. Dokonce, když jako konkursní správce převzal majetek, převedl z účtu HPH téměř sedm miliónů korun na svůj osobní účet bez jakéhokoliv označení, že jde o sumu, náležející do konkursní podstaty. Když po ukončení konkursu žádal likvidátor HPH o dispoziční právo k tomuto účtu, byl bankou odmítnut s tím, že je to soukromý osobní účet pana Cupky. Nakonec ty milióny vydal, ovšem doklady a účetnictví o jeho pětiměsíční konkursní činnosti drží dál. Takže společnost třeba doposud nemá dokladováno, za co správce Cupka vydal půl miliónu korun, proto nebylo jiné cesty, než na pana Cupku podat žalobu. Přitom drží originály či ověřené kopie, které jsou navrhovány jako důkazy v jiných soudních sporech a jeho počínání nechápou ani příslušní právní zástupci, ani soudci. I tak se může vyhlašovat a probíhat konkurs v této zemi.

 

Několikrát jste prohlásil, že Viktor Kožený nebyl iniciátorem rozkradení harvardského majetku, ale jen pouhým bílým koněm skupiny lidí, spojených s komunistickým režimem. Věříte, že by takový bílý kůň věděl, kam se ten majetek poděl, kde všude je uložen?

Tak především ta skupina lidi, to jsou bývalí příslušníci komunistické Státní bezpečnosti. V polovině devadesátých let bývalý ministr vnitra, později premiér, Gross, tehdy ještě prostý poslanec, jich ve své parlamentní interpelaci napočítal v Harvardu čtrnáct. Sám Boris Vostrý byl zástupcem náčelníka 6. správy a mnohé nasvědčuje, že právě on byl při rozkradení HPH jedním z hlavních iniciátorů. Harvardský muž číslo jedna na Slovensku Juraj Široký, dnes prezident slovenského hokejového svazu, byl rovněž estébákem, který působil na našem velvyslanectví ve Spojených státech. Mnohé nasvědčuje, že Kožený mohl být získán při své zámořské emigraci právě Jurajem Širokým. Kožený věděl a ví hodně o harvardském majetku, na všech transakcích až do roku 2002 je jeho podpis. Nakonec mu patří šestnáct kyperských společnosti, které zakládal a které vlastní 53 procent harvardských akcií a k tomu má i tři společnosti v Praze. Tedy abych byl přesný – Koženému vlastně dnes už nepatří nic, je beznadějně chudý, všechno co vlastnil, totiž převedl na svou matku paní Chvatíkovou. A čtyř z těch kyperských společností se zmocnil Boris Vostrý.

 

Vedle Viktora Koženého česká policie podezírá z vytunelování harvardských fondů Borise Vostrého. V roce 2003 soud pro Prahu 4 vydal na oba mezinárodní zatykače a oba toto obvinění striktně odmítají – Kožený na Bahamách, Vostrý ve středoamerickém Belize. Jaká je šance, že předstoupí před český soud?

Zcela mizivá, není zřejmě zájem, aby se před českým soudem objevili. Loni v létě jsem se v novinách dočetl, že třetinu české policie ovládají bývalí estébáci. Jaký asi díl moci mají v jiných státních institucích? Nakonec tu nevůli dokládá vleklost žádosti o vydání Koženého a problémy s jejím opakovaným doplňováním.

            Požádat o vydání Vostrého ministerstvo spravedlnosti striktně odmítá, prý protože extradiční smlouva mezi Belize a Českou republikou neexistuje. Přitom neexistovala ani smlouva se Seychelami a jen tam Krejčíř uprchl, hned se na Seychely začalo čiperně létat a smlouva o vydávání byla záhy na světě. Nakonec soud s Koženým a Vostrým začíná v Praze 12. února za nepřítomnosti obou obžalovaných. Ovšem bude se projednávat jen jejich obvinění z podvodu za 16,3 miliardy korun při prodeji HPH. Vyšetřování totiž bylo omezeno pouze na časový úsek let 1995 až 1997. Přitom se harvardský majetek systematicky rozkrádal i v následujících letech. Takže před soudem by měly stát i další osoby, které se na tom podílely.

 

Americká snaha o vydáni Viktora Koženého, jeho uvěznění a vydávací řízení u bahamského soudu opět zesílily zájem o kauzu Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci, především u akcionářů této společnosti, kteří již dlouhé roky čekají na vrácení svého majetku. Myslíte si, že vydáni Koženého Američanům by mohlo prospět zájmům akcionářů HPH?

Ani v nejmenším. Američany zajímal majetek Koženého, aby mohl být do výše zhruba 180 miliónů dolarů zablokován v souvislosti s uplácením v Ázerbájdžánu, z něhož jsou obviněni dva Američané a Kožený. Ledacos dokonce může nasvědčovat tomu, že se Kožený s americkými vyšetřovateli mohl na Bahamách dohodnout. Především je těžko vysvětlitelné primitivní pochybení Američanů, jestliže po pěti letech usilovné práce na obvinění a vydání Koženého se pojednou zpozdí s dodáním nutných dokumentů bahamskému soudu a ten proto propustí Koženého z vězení. Ledacos naznačují i Koženého prakticky první slova, když vyšel z vězeni – věřím, že před newyorským soudem budu stát jako svědek a svobodný člověk. Soud v New Yorku měl začít v únoru, podle posledních informací byl odložen údajně na květen.

 

(Konkursní noviny č. 3 ze 6. února 2008)