aktuality

· Soud zastavil Častorálovy odměny

(26. 08. 2019) Konec léta se blíží, čas sklizní je v plném proudu a také Častorál s pomocí soudů teď sklízí, co při své brilantní, oslnivě erudované a neutuchající píli, s jakou likvidaci HPH provozoval, pro harvardské akcionáře zasel. V minulých dnech pražský soud rozhodl, že Častorálovi nepřísluší žádná další záloha na odměnu likvidátorovi HPH. Ta mu byla v roce 2001 určena ve výši 15 000 Kč měsíčně.
 

· Proč chtěl být Kaňovský vedlejším účastníkem

(20. 08. 2019) Do právě skončeného soudního řízení o odvolání likvidátora Častorála se snažil vstoupit akcionář Kaňovský. Podáním ze dne 19. 7. 2019 soudu oznámil, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník, neboť má právní zájem na výsledku řízení. Pan Kaňovský kupodivu zřejmě velice váhal, zda má vskutku právní zájem na výsledku řízení, neboť své podání totiž soudu doručil 19. 7. 2019. Tedy přesně týden před tím, než soud vydal své usnesení o odvolání Častorála z funkce likvidátora HPH. Copak se asi stalo pojednou tak naléhavého? Přinejmenším by vstup P. Kaňovského jako vedlejšího účastníka nesporně řízení časově prodloužil. Přitom žaloba na Častorálovo odvolání byla podaná v roce 2013. V usnesení soud uvedl, že nepřipouští, aby se řízení jako vedlejší účastník zúčastnil P. Kaňovský. Soud shledal, že v daném případě se jedná o řízení nesporné, v němž je vedlejší účastenství pojmově vyloučeno a jehož účastníky jsou pouze navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Jak se zdá, tady RNDr. P. Kaňovský příliš velkou znalost práva nepředvedl. K čemuž soud ještě uvedl, že odvolání není přípustné.
 

· Častorál bez titulu i bez funkce

(19. 8. 2019) Po dlouhých letech likvidačního předstírání a neuvěřitelné zvůle, s jakou si bývalý vnitrácký učitel Častorál počínal coby likvidátor společnosti HPH v likvidaci, konečně česká justice jednoznačným způsobem zhodnotila jeho působení. V závěru minulého měsíce pražský Městský soud po projednání žaloby na odvolání usnesením z 26. 7. 2019 Častorála zbavil funkce likvidátora HPH. Usnesení zatím není pravomocné.
 

· Bude odvolán, nebo nebude?

(24. 07. 2019) V letitém seriálu o odvolání likvidátora Častorála proběhlo ve středu 24. 7. 2019 další kolo. Jednání se zúčastnil sám Častorál a soud četl důkazy a vyslechl dvě svědecké výpovědi. Nejprve bylo v protokolu z minulého jednání opraveno chybné datum a pak se soud zajímal, zda bylo ve stanovách společnosti upraveno, v kolika osobách mohou likvidátoři HPH jednat.
 

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

Co sekretářka přinesla, to poslušně podepsal

(11. 09. 2008) Po letní přestávce pokračuje před Městským soudem  v Praze trestní řízení s nepřítomnými V. Koženým a B. Vostrým. Ještě před touto pauzou byly rozhodně zajímavé výpovědi M. Husníka, člena představenstva HPH a J. Bednáře, předsedy představenstva Harvardského růstového fondu a člena představenstva HPH.

M. Husník na otázku za co dostal peníze z trustu, řekl: „Účelem bylo akcionářům zavřít ústa a hlavně zakrýt, že podstatná část ukradeného majetku zůstává Koženému a Vostrému.“ Dále řekl, že v době, kdy Matějkova skupina akcionářů pod názvem „S 600“ se údajně snažila vyjednat 600 korun na akcii, docházelo minimálně k náznakům korupčního jednání – za závazek, že se bude na valných hromadách hlasovat určitým způsobem, bylo slibováno, že členové „S 600“ dostanou 600 korun na akcii.   

 

Svědek J. Bednář řekl, že ke sloučení harvardských investičních fondů do HPH došlo pro další expanzi podnikání, my podepsali plné moci (míněni předsedové představenstev HIF) a společnost Harvard Capital and Consulting (HCC) převzala řízení, určovala strategii, to pak šlo mimo nás. Naše funkce byly formální. HCC byla stanovena správcem, předsedou představenstva byl Kralik, členem Maňák. Pravomoc byla delegovaná na Koženého a obchodníka s cennými papíry.

 

Otázka soudu: Podepisoval jste plné moci pro Koženého za váš fond?

„Taková plná moc byla Koženému udělena. To bylo obecně dané, že jsme takové plné moci podepisovali.“

 

Soud: Váš fond prodal firmě Stratton akcie za dvě miliardy korun, ale peníze se na účtu vašeho fondu neobjevily. Proč?

„O těch věcech jsem zásadně nerozhodoval.“

 

Soud: V čem tedy spočívala vaše funkce?

„Byla to funkce spíše společenského charakteru  i v případě dozorčí rady, aby byla dodržena zákonnost.“

 

Soud: Jak jste se do té funkce dostal?

„V roce 1992 nebo 1993 mi ji nabídl Kožený. Že mám vysokou školu ekonomickou a dvacet let v bankovnictví, tak že jsem vhodná osoba, soudil Kožený. Firma COILCO, to byla společnost, která ke všemu připravovala právní servis.“

 

Soud: Kdo za HCC rozhodoval? Kdo byl odpovědný?

„Pravomoci byly na HBS, kdo dával pokyny, to my nevěděli.“

 

Soud: Tu strategii někdo vymýšlel nebo to bylo kolektivní?

„Nikdy jsem nebyl přizván, domnívám se, že Kožený dával na doporučení HCC nebo HBS.“

 

Soud: Měl jste přehled jaký majetek a jaké portfolio měl váš fond?

„Znal jsem portfolio, bylo skvělé, mělo velký potenciál, pak se obchodovalo a portfolia se přeskupovala.“

(Zřejmě skvělost portfolia J. Bednáře, coby předsedu představenstva natolik oslnila, či spíše oslepila, takže ho zřejmě ani nezajímalo, že na účtu „jeho“ fondu chybí dvě miliardy z obchodu se Strattonem. Podepisoval všechny účetní doklady, dokonce řídil finanční úsek a podepisoval listiny zisků i ztrát. Přitom mu unikla taková drobnost, že kamsi zmizely dvě miliardy).

 

Soud: Jaká byla hodnota majetku harvardských investičních fondů před sloučením?

„To bohužel nevím.“

 

Soud: Smlouvy za váš fond jste ale vy podepisoval…

„Pokud jsem podepsal, tak mně byly předloženy a já podepsal. Byla to součást mé práce, neměl jsem důvod pochybovat, my v nižších patrech jsme věřili, že odbornost Koženého je vynikající.“

 

Soud: Uvedl jste, že vaše funkce byly formální a teď zase, že jste plnil pokyny….
“Já už si na okolnosti podpisů nevzpomínám. Já nikdy s kyperskými společnostmi nejednal, byl jsem spíš provozní ředitel.“

 

Soud: Podepsal jste smlouvu o převzetí dluhu Strattonem?

„Nepamatuji se.“

 

Soud: Znal jste Koženého?

„Když opustil republiku, museli jsme tak dvakrát týdně do Curychu, já musel předkládat věci, o které se zajímal. Pak jsem jezdil na Bahamy, byl jsem jmenován finančním ředitelem HCC a Kožený ode mne očekával sledování nákladů, já navrhoval platy a vedl účetní evidenci. O obchodech se mnou nejednal.“

 

Soud: Řekl jste, že vás delegoval do dozorčí rady Komerční banky…

„My získali v Komerční bance významný podíl a měli právo delegovat.“

 

Soud: Dozorčí radu ale volí valná hromada…

„Okolnosti neznám, jestli se Kožený dohodl se Salzmannem..?“

 

Soud: Kdo jezdil za Koženým?

„Asi třicet lidí. On si zval, s kým chtěl mluvit.“

 

Soud: Kožený se nazýval prezidentem HCC, ale právně takový titul neexistoval…

„My ho tak vnímali, že řídí svou společnost. Měl své poradce, poznal jsem švýcarskou skupinu.“

 

Soud: Znal jste Vostrého?

„Vyskytoval se sporadicky, byl spojením mezi HPH a Koženým. On byl stále pryč i pak jako předseda představenstva HPH. Nám to vadilo, když jsem ho potřeboval, tak jsem ho musel jen dohánět. Devadesát procent času byl mimo republiku.“

 

Soud: Kdo tedy řídil HPH?

„My se scházeli, jen když šlo o organizaci valné hromady. Strategické věci jsme se dozvídali až dodatečně.“

 

Soud: Jak mohl Kožený rozhodovat, když v HPH už ničím nebyl?

„Na základě plných mocí.“

 

Soud: Jak byla definována jeho plná moc?

„To si nevzpomínám. Nebyla to plná moc k jednomu úkonu, byla všeobecná. Osobně si myslím, že Kožený musel odejít, byl velmi úspěšný, viděl za horizont. Wallis mu měl předávat informace jak investovat.“

 

Soud: Proč musel odejít?

„S ohledem na politické tlaky. Báli se jeho potenciálu, u něho byli neustále ministři a politici.“

 

Otázky státního zástupce: Tu plnou moc za váš fond jste Koženému udělil?

„Ne, ta mně byla předložena k podpisu.“

(Odpověď nabitá přímo neskutečně geniální logikou – já jsem sice plnou moc Koženému podepsal, ale neudělil jsem mu ji. Čímž patrně tento svědek chtěl soudu sdělit, jestliže Kožený konal na základě plné moci, kterou mu podepsal, ale neudělil, pak je Kožený prachobyčejným podvodníkem, který se prokazoval neexistující plnou mocí. Lze se vůbec divit, jak mohlo tomuto svědkovi uniknout, že na účtu „jeho“ fondu chybí dvě miliardy?)

 

Jak vznikla myšlenka plné moci?

„Kožený nás bral jako lidi, kteří měli  formálně plnit své povinnosti. Pokud chtěl něco podepsat, tak jsme podepsali.“

 

Byla to tedy iniciativa Koženého?

„Ano.“

 

Projednalo to představenstvo?

„Ne, text připravili a sekretářka to předsedům fondů přinesla. On tehdy vstoupil do všech podniků, které jsme získali, tedy jejich akcie, a byl v představenstvech nebo dozorčích radách.“

 

Jak jste získával informace o portfoliu vašeho fondu od správcovské firmy HCC?

„To nebyla moje povinnost, ale povinnost HCC podle správcovské smlouvy. Když došlo ke změně portfolia, tak jsem se to dozvěděl následně až po uskutečněném obchodu.“

 

Aktuální podobu portfolia jste tedy neznal?

„Mohl jsem se zeptat, ale bral jsem to, že je to povinností správce.“

 

Kdo vám ty informace předával?

„Ty byly předávány přímo do účtárny.“

 

Byl HPH akcionářem Daventree?

„Já nikdy nepronikl do struktury harvardských společností. Ani jsem se nesnažil, přílišná iniciativa nemusela být hodnocena příznivě.“

 

 

Otázky JUDr. Monsporta, právního zástupce Vostrého: Víte že aktiva HPH byla umístěna v Rusku? Ta aktiva držel HPH nebo jiná společnost?

„To umístění bylo dáno snahou Koženého vymanit se ze svázanosti České republiky.“

 

Říkají vám něco jména Sidanko a Ras al Khaimah?

„Neznám.“

 

Byly mimořádné roční závěrky před sloučením?

„Byly.“

 

Tady padlo, že harvardské fondy byly při sloučení prázdné…

„To není možné.“

 

Jaký smysl měl přesun portfolia HPH a Sklounionu na Kypr?

„Já to vnímal jako snahu najít jiný potenciál. Český trh byl malý, tak expandovat jinde.“

 

Otázky JUDr. Korbaře, právního zástupce Koženého: Byli jste seznamováni s audity HPH?

„Byly u závěrek, tak jsme je četli.“

 

Byly v nich výhrady? Jde o roky 1996 a 1997…

„Pokud byly výhrady, nemusely ještě bránit schválení účetních závěrek.“

 

Poškozoval někdo HPH zevnitř?

„Ne.“

(Od předsedy představenstva jednoho z harvardských fondů, který ignoroval skutečnost, že na účtu fondu chybí dvě miliardy, je to vskutku mimořádně přesvědčivá odpověď).

 

Jaké bylo postavení právníků firmy COILCO?

„Zajišťovali právní servis.“

 

Zjistil jste, že by došlo k nelegálním krokům?

Nevzpomínám si“

(Jak by také mohl cokoliv zjistit, když podle vlastních slov jen podepisoval, co mu bylo předloženo, přičemž samozřejmě slepě věřil ve vynikající odbornost Koženého, který dokonce viděl až za horizont a jinak funkci v představenstvu bral jako společenskou záležitost).

 

Soud: Řekl jste, že u Koženého byli stále ministři a politici. Mohl byste je jmenovat?

„Ne. Jmenovat ministry? To tedy nebudu."

 

Zbývající svědci byli předvoláni na 18. a 19. srpna. Z nich pak nejzajímavější byla výpověď bývalého člena představenstva HPH A. Klimeše. I když i výpověď svědka Valečka stála rozhodně za vyslechnutí. Svědci, kteří se nedostavili – Gromus, Donath, Meszároš a Široký, pak soud opětně předvolal na 29. září.