aktuality

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

· Co všechno nechal Častorál skartovat?

(08. 07. 2017) S příchodem léta začalo být i v harvardské likvidaci poněkud horko a začínají se objasňovat i některé okolnosti kolem Častorálova tajnosnubného účetnictví. Především se OSMA musí omluvit za své podezření, že účetní knihy HPH v příhodný okamžik mohou jednoduše zmizet. Podle zjištění, které OSMA v úterý 27. 6. 2017 učinila, by takové zmizení bylo velice, ale vskutku velice obtížné. Navíc bylo dohodnuto, že veškeré archivované dokumenty HPH budou v úterý 4. 7. 2017 přivezeny zpět do Prahy, s nimi tedy i Častorálův účetnický poklad. Že by i se všemi v něm uloženými kostlivci?
 

· Na Častorála dopadlo předběžné opatření

(12. 06. 2017) K nečekanému zlomu došlo poslední květnový den v průběhu harvardské likvidace – pražský Městský soud vydal předběžné opatření, kterým likvidátorovi Častorálovi nařídil vydat novým likvidátorům veškeré dokumenty společnosti HPH a kompletní účetnictví.
 

· Proč Častorál nemohl přijít na VH

(30. 05. 2017) V pondělí 29. 5. 2017 se v Praze uskutečnila mimořádná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci, o kterou požádal ing. V. Jiřík, zástupce kvalifikované minority harvardských akcionářů. Na této valné hromadě se představili JUDr. D. Mixová a Ing. Tomko, které soud nominoval jako další dva likvidátory, jež by měli Harvard vyvést z marasmu, do kterého společnost dostal Z. Častorál po šestnácti letech svého až neuvěřitelného likvidačního břídilství.
 

· Místo účetnictví Častorál předložil pět „nezbytných zásad“

(09. 05. 2017) Tak to máme za sebou - náš nedostižný likvidátor Častorál se sešel s oběma likvidátory, které jmenoval soud. Kdo však předpokládal, že Častorál nebude ochoten s novými kolegy jednat, velice se mýlil. Naopak, byl na projednávání další budoucnosti harvardské likvidace pečlivě připraven. Se vstřícností sobě vlastní, jak nakonec dokládá prohlášení, které následně na svých internetových stránkách zveřejnil.
 

Budějovický soud zamítl žalobu s tím, že jeho názor není směrodatný

(24. 06. 2007) Další díl soudních maratónů, týkajících se HPH, se odehrál v pátek 22. června 2007 v Českých Budějovicích a šlo  o pokračující projednávání žaloby likvidátora HPH doc. Ing. Zd. Častorála, DrSc. na budějovického advokáta JUDr. Bayera ve věci  mandátní smlouvy, týkající se policií zajištěné sumy zhruba 20 miliónů dolarů patřících HPH a uložených jako svěřené prostředky na jeho účtu.

Soud (JUDr. Červenková) oznámil, že je nutné nejprve zjistit, zda je věc správně žalována, zda místo na určení nemělo být žalováno na plnění. Pak soudkyně zrekapitulovala – žalovaná strana, tedy JUDr. Bayer, žádá důkazy z Kypru, a aby jako vedlejší účastníci mohly na jeho stranu přistoupit společnosti Daventree Resources Ltd. (Kypr) a Daventree Trustees Ltd.  Žalovaný JUDr. Bayer neví, odkud ty peníze, uložené na jeho účtu, vůbec přišly, ale chce prokazovat, že nikdy nepatřily HPH. Když ho soud upozornil, že jednání jsou přítomní ředitelé Daventree Resources Ltd. Kypr, byl značně překvapen a zmohl se jen na sdělení – já ty pány neznám.

 

Mandátní smlouvu uzavřel JUDr. Bayer s tehdejším údajným generálním ředitelem J. Novým a ten mu měl říci, že jde o prostředky, které HPH nepatří. Tato smlouva je také založena ve spisu, ovšem právní zástupce likvidátora HPH JUDr. I. Krutský soud upozornil, že ve spisu je založena další  mandátní smlouva ke stejným svěřeným prostředkům, se stejným datem, podepsaná M. Pacovským a D. Zieglerem jako členy představenstva HPH.  Obě mandátní smlouvy nejsou identické, mají zásadní rozdíly (např. jedna z nich určuje trojnásobnou výši odměny pro JUDr. Bayera, než druhá), ovšem byly podepsány ve stejný den. Toto  zjištění však  nechalo soud netečným, dál argumentoval, že je nutno určit jak se vlastně údajně celá věc měla žalovat.

 

Právní zástupce likvidátora odpověděl, že skutečnost, že existují dvě mandátní smlouvy, je zásadní skutečností; nejprve by se mělo vyjasnit, která byla podepsána jako první a pak  si  žalobce vyhrazuje právo případně změnit žalobu. Samozřejmě, že si JUDr. Bayer nepamatoval, kterou smlouvu podepsal jako první. Druhá strana, tedy členové představenstva, si prý přála uzavřít dvě smlouvy „z opatrnosti“.

 

Soud ale dál  žádal žalobce, aby vysvětlil, proč žaluje na určení a nikoliv na plnění. Takže právní zástupce žalobce vysvětloval –  žalobce nemá vlastní plnění ve své moci, částka je zajištěna policií v trestním řízení ve věci Koženého a Vostrého a dokud toto řízení neskončí, nemůže být uvolněna, což může trvat ještě několik let. Dalším důvodem je, že i po podání žaloby bylo z této zajištěné částky dál vypláceno JUDr. Bayerem a pokud jde o naléhavý právní zájem žalobce, bylo k tomu již v tomto řízení řečeno a napsáno vše.

 

Když se soud obrátil na JUDr. Bayera, ten tvrdil, že není důvod podávat žalobu na určení, ale na plnění.

 

Pak proběhl mezi soudem a JUDr. Bayerem rozhodně zajímavý dialog:

 

Soud: Proč žádáte přistoupení vedlejších účastníků?

Důvodem je osvětlení toků a vlastnictví peněz, tedy že se nejedná o majetek HPH.   

Soud: Pokud by došlo k přistoupení, tak by se to protáhlo na tři, čtyři roky.

Tak ať žalobce žaluje na plnění.

Soud: Na plnění je to zřejmě promlčené.

 

Když soud požádal obě strany o vyslovení závěrečných návrhů, JUDr. Krutský sdělil: Žádáme, aby byla vyslovena neplatnost žalované smlouvy a jako důkaz překládám faktury, které dokazují, že ze zajištěné částky bylo vypláceno po podání žaloby.

JUDr. Bayer: Jde o částky z účtování, související se správou svěřených prostředků a tyto částky prý patřily HPH.

 

Právní zástupce JUDr. Bayera: Závěrečný návrh jsem vypracoval písemně (a předal ho soudu).

Soud: Jak jste věděl, že dnes to bude končit?

Právní zástupce JUDr. Bayera: No, on to není zrovna závěrečný návrh a žádné další důkazy pro závěrečný návrh nemám. Ale můj závěrečný návrh je zcela totožný s tím, co je uvedeno pod bodem jedna v písemné formě, předložené soudu.

Soud: Jsem teď v rozpacích, že bych mohla být podezírána z nějakého spojení.

 

Po krátkém formálním přerušení jednání soud  vydal usnesení:

Žalobu zamítl. V odůvodnění oznámil, že dospěl k závěru, že mělo být žalováno na plnění, proto žalobu na neplatnost mandátní smlouvy zamítl. A pak soudkyně JUDr. Červenková řekla  – můj názor není v tomto směrodatný, protože  bude stejně rozhodovat Vrchní soud. Náklady řízení jsem žalované straně nepřiznala, byť vyhrála. Předpokládám odvolání a proto je tento postup rychlejší.

 

Byla to vskutku přímo brilantní ukázka, jak česká justice také dokáže rychle pracovat. Paní soudkyni vůbec nezajímalo, že ve spisu má založené dvě mandátní smlouvy různého znění, podepsané různými osobami, vztahující se ke konkrétním svěřeným prostředkům. Vůbec se neobtěžovala zkoumat, která byla podepsána první, tedy která je platná, ani proč znění obou smluv se výrazně liší.  JUDr. Bayerovi stačilo prohlásit, že si to nepamatuje a že obě smlouvy podepsal  na přání představenstva HPH. Soud klidně přijal oznámení, že JUDr. Bayer neví, odkud svěřené prostředky pocházejí, zřejmě stačilo ujištění J. Nového. Že by třeba mohlo jít o milióny dolarů z trestné činnosti nebo praní špinavých peněz přece nemohlo JUDr. Bayera napadnout, vždyť osoby v té době ovládající v Praze Harvard byly přece ztělesněním poctivosti.

 

Není rozhodně bez zajímavosti, proč soudkyně trvala tak tvrdošíjně, že mělo být  žalováno na plnění, nikoliv na určení, když sama posléze konstatovala, že na plnění „je to zřejmě promlčeno“. V civilizovaných zemích navíc bývá zvykem, že soudy si musí být svými závěry zcela jisté, mít je podložené důkazy. Jak se zdá, tato právní uzance patrně do Českých Budějovic ještě nedorazila.

 

Ovšem korunou všeho bylo prohlášení soudkyně JUDr. Červenkové, že její názor v tomto řízení není směrodatný! Patrně rozhodovat o 20 miliónech dolarů je pro tuto soudkyni tak bagatelní záležitost, jakoby  se rozhodovala, zda  si má koupit  housku nebo  rohlík. A k tomu ještě přiznat, že stejně předpokládá odvolání, proto  je tedy její postup rychlejší. Jak si vůbec může soud dovolit při svém rozhodování předjímat, co která strana bude činit a dokonce to veřejně při  jednání vyhlašovat a tedy zdůvodňovat tím své usnesení!

 

Při tomto pátečním řízení soud dal několikrát na vědomí, jak mu záleží na rychlém projednání žaloby likvidátora HPH, která u budějovického soudu už ležela tři roky. Důvody mohou být různé, jeden třeba  lze možná hledat v nedávno přijatém rozhodnutí, že případy, které soudy projednávají déle než tři roky, budou prověřovány. Jestliže by tomu tak bylo, pak bůh pomáhej českým žalobcům i žalovaným.