aktuality

· Kožený v New Yorku prohrává

(30. 11. 2018) Potěšující zpráva pro akcionáře Harvardského průmyslového holdingu přišla z New Yorku. Zdejší Nejvyšší soud státu New York, přesněji jeho odvolací divize, projednala 20. 11. 2018 žalobu HPH proti společnosti Landlocked Shipping Co., kterou HPH uplatňuje nárok na 22milionů dolarů, získaných prodejem luxusní chaty v Aspenu.
 

· Co přinese první kolo úpisu?

(07. 11. 2018) Jen několik hodin zbývá do zahájení prvního kola úpisu harvardských akcií. Jde o akci, kterou se představenstvo společnosti spolu s oběma novými likvidátory snaží odvrátit hrozící insolvenci, která je výsledkem Častorálova sedmnáctiletého drancování společnosti. A zachránit tak pro akcionáře harvardskou likvidaci a tím alespoň část jejich peněz.
 

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

· Co všechno nechal Častorál skartovat?

(08. 07. 2017) S příchodem léta začalo být i v harvardské likvidaci poněkud horko a začínají se objasňovat i některé okolnosti kolem Častorálova tajnosnubného účetnictví. Především se OSMA musí omluvit za své podezření, že účetní knihy HPH v příhodný okamžik mohou jednoduše zmizet. Podle zjištění, které OSMA v úterý 27. 6. 2017 učinila, by takové zmizení bylo velice, ale vskutku velice obtížné. Navíc bylo dohodnuto, že veškeré archivované dokumenty HPH budou v úterý 4. 7. 2017 přivezeny zpět do Prahy, s nimi tedy i Častorálův účetnický poklad. Že by i se všemi v něm uloženými kostlivci?
 

· Na Častorála dopadlo předběžné opatření

(12. 06. 2017) K nečekanému zlomu došlo poslední květnový den v průběhu harvardské likvidace – pražský Městský soud vydal předběžné opatření, kterým likvidátorovi Častorálovi nařídil vydat novým likvidátorům veškeré dokumenty společnosti HPH a kompletní účetnictví.
 

· Proč Častorál nemohl přijít na VH

(30. 05. 2017) V pondělí 29. 5. 2017 se v Praze uskutečnila mimořádná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci, o kterou požádal ing. V. Jiřík, zástupce kvalifikované minority harvardských akcionářů. Na této valné hromadě se představili JUDr. D. Mixová a Ing. Tomko, které soud nominoval jako další dva likvidátory, jež by měli Harvard vyvést z marasmu, do kterého společnost dostal Z. Častorál po šestnácti letech svého až neuvěřitelného likvidačního břídilství.
 

· Místo účetnictví Častorál předložil pět „nezbytných zásad“

(09. 05. 2017) Tak to máme za sebou - náš nedostižný likvidátor Častorál se sešel s oběma likvidátory, které jmenoval soud. Kdo však předpokládal, že Častorál nebude ochoten s novými kolegy jednat, velice se mýlil. Naopak, byl na projednávání další budoucnosti harvardské likvidace pečlivě připraven. Se vstřícností sobě vlastní, jak nakonec dokládá prohlášení, které následně na svých internetových stránkách zveřejnil.
 

Belize své občany vydává a zmizení 4 miliónů není trestným činem

(2. 12. 2006)

Inzeráty v Hospodářských novinách a v Obchodním věstníku v polovině listopadu oznámily konání řádné valné hromady Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci. Je zde ovšem oprávněný předpoklad, že se bude opakovat situace při konání minulé valné hromady, tedy že nebude usnášeníschopná, neboť nebude zřejmě splněna základní podmínka – registrace  30% majetku společnosti. Proto představenstvo HPH připravuje náhradní valnou hromadu na leden příštího roku.

Zajímavá zpráva přišla ze zámoří, z Guatemaly, kde se konala konference šesti středoamerických zemí, na níž byla podepsána Karibská deklarace o boji proti korupci. Došlo zde k dvoustrannému jednání  diplomatů a politických představitelů z Prahy a Belize, tedy země, kde se před mezinárodním zatykačem ukrývá jeden z hlavních organizátorů vykradení HPH – B. Vostrý. Pro harvardské akcionáře je výsledek tohoto jednání  určitě i poněkud překvapivý. Především se ukázalo, že vůbec není pravdou, že Belize nevydává zločince, kteří mají belizské občanství, jak se dosud u nás tradovalo podle informací, pocházejících z českého ministerstva zahraničí.  Což byl údajně důvod, proč Praha nikdy o vydání  vysokého důstojníka StB B. Vostrého nikdy nepožádala. Takže zřejmě nastává možnost požádat i o vydání Vostrého, nakonec bylo by nesmyslné usilovat o vydání bílého koně Koženého a hlavního strůjce vykradení Harvardu nechat v klidu. I když – Belize je země s tropickým  podnebím, má zhruba 230 tisíc obyvatel a v hlavním městě  žije 12 tisíc lidi, takže pro Středoevropana takový letitý úkryt může být hezky nepříjemný, i s těmi ukradenými miliardami. Ovšem nelze propadat přílišnému optimismu při liknavosti našich justičních orgánů a s vědomím, kde všude bývalí Vostrého kolegové sedí a co vše ovlivňují. Stačí nedávno v tisku zveřejněná zpráva, že bývalí příslušníci StB mají  v moci zhruba  třetinu české policie. Nakonec vyšetřování trestních oznámení  v kauze Harvard a jejich systematické odkládání  to jen dosvědčuje.

 

Pokračovalo také soudní řízení (30. 11.), v němž HPH žaluje Koženého firmy HCMW a Husky Trading  o zaplacení 5,4 miliardy korun, tedy jedné z Koženého směnek. Došlo přitom ke zjištění dvou skutečností – spor o proplacení další Koženého směnky (4,4 mld. Kč¨) pražský soud zastavil s tím, že není příslušný a že takovým je jen soud zahraniční. Na leden 2007 pak bylo nařízeno jednání, v němž likvidátor HPH žádá přezkoumání soudem převzetí údajných zástav ve smírčím řízení Pacovským, jenž se tehdy podvodně vydával za likvidátora HPH.

 

Právní zástupce žalovaných firem JUDr. Nipl opět trval na „nastartování oceňovacího procesu“ pro údajné zástavy, přestože o většině z nich přitom nikdo neví, kde vlastně jsou. Přesto JUDr. Nipl dál tvrdil, že „naše strana prokázala, že bylo plněno a HPH plnění přijal“. Plnění tehdy přijal Pacovský, vydávající se za likvidátora HPH a  jak se zdá, v této zemi patrně i podvodní likvidátoři mohou činit platné právní kroky. Právní zástupce HPH JUDr. Krutský pak soudu ozřejmil, že HPH žádné plnění ze směnky nepřevzal, ale že příjemcem byla Daventree Resources Ltd. Belize, tedy firma Vostrého. K tomu pak JUDr. Nipl začal dovozovat, že vlastně HPH nemá vůbec právo směnku uplatňovat. Soud dále zkoumal, jak dalece HPH jednal se současným držitelem směnky jakousi americkou firmou Pacific Alliance o jejím vydání a dozvěděl se, že tato firma sice písemné výzvy přijala, ale stejně jako její právní zástupce v Praze  JUDr. Vališ nekomunikuje. Proto soud uložil HPH do konce ledna předložit korespondenci adresovanou firmě Pacific a doložit zda vede s touto firmou řízení o vydání směnky. Další jednání bylo odročeno na neurčito.

 

Obě strany na výzvu soudu založily do spisu svá vyjádření. Některá tvrzení ze strany HCMW a Husky, jež zastupuje JUDr. Nipl, jsou vskutku zajímavá, dokonce pozoruhodná. Je tam řada odvolání na kupní smlouvu, jejíž originál, či ověřenou kopii, zřejmě není Kožený ochoten poskytnout ani svému právnímu zástupci. Takže prý do vlastnictví HPH byly převedeny 2 milióny ázerbájdžánských kupónových knížek a dále 10 miliónů opcí. Přitom již před několika lety jeden z pracovníků Minaret Group v Baku písemně oznámil, že uloženo je jen 1,8 miliónů kupónových knížek (zbytek byl ukraden), o nějakých opcích ani slovo. Škoda, že žalovaná strana zřejmě není schopna počet knížek  jakýmkoliv způsobem doložit. Dokonce se uchyluje k zpozdilému argumentu, že se HPH vzdal v dubnu 2002 svého práva na uplatnění nároků a zprostil společnost Daventree Resources Ltd. jakýchkoliv současných nebo budoucích povinností k vyrovnání částky 9,8 mld. Kč. Nějak je přitom opomenuto, která že Daventree byla zproštěna – se sídlem na Kypru nebo v Belize? A kdo toto zproštění podepsal, je rovněž utajeno. A proč není originál tohoto zproštění k dispozici soudu?

 

Že se žalované strany uchylují k tak zpozdilému jednání, že novinové články předkládají soudu jako důkaz, lze v důkazní nouzi pochopit, zvláště když jejich majitel neposkytuje ani jejich právnímu zástupci žádné originální doklady, kterými by JUDr. Nipl podpořit svá tvrzení. Přinejmenším by měl mít originální doklady pro jím neustále deklarované plné uhrazení Koženého dluhu, dokonce prý toto uhrazení bylo vyšší, než dluh samotný. Jak to může ovšem vědět, když se teprve ocenění údajných zástav domáhá? Takový doklad o vypořádání dluhu 9,8 mld. Kč přece musí Kožený mít. Je nutno se tedy ptát – jak to, že originál, nebo ověřenou kopii takového dokumentu není Koženého právník schopen soudu předložit? Ovšem vrcholem je závěr vyjádření žalovaných HCMW a Husky ze dne 11. října. Podle jejich názoru  žaloba na ně se jeví jako zcela nedůvodná, dokonce nemorální a šikanózní. Je vskutku skvělé, když zloděj v bahamském vězení argumentuje morálkou a český právník to používá ve  vyjádření pro soud.

 

Poslední listopadový den bylo HPH doručeno usnesení českobudějovického vyšetřovatele k trestnímu oznámení na JUDr. Bayera pro podezření z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. S očekávaným výsledkem – bylo odloženo, neboť vyšetřovatel došel k závěru, že nejde o podezření z trestného činu.

   

Přitom hned v úvodním odstavci vyšetřovatel uvádí, že JUDr. Bayer jako mandant pověřený HPH, přesněji J. Novým, správou finančních prostředků ve výši 21 700 000 dolarů, způsobil HPH škodu nejméně 4 miliónů korun, když porušil čl. 6 mandátní smlouvy, čímž porušil smluvně převzatou povinnost opatrovat cizí majetek. V usnesení se pak lze dočíst, že JUDr. Bayer ty 4 milióny korun předával J. Novému v hotovosti. J. Nový k tomu dodal, že tyto prostředky byly „určeny ke splnění zákonné povinnosti v důsledku rozhodnutí valné hromady HPH“, tedy na nákup akcií společnosti od akcionářů, vzdor tomu že Komise pro cenné papíry obchodování s těmito akciemi zablokovala. Ovšem vyžádat si od J. Nového doklady, od kterých akcionářů byly akcie HPH vykoupeny a přesné vyúčtování této zřejmě podvodné  akce, bylo patrně nad schopnosti budějovické vyšetřovatelky. Takže jen další ilustrace práce českých vyšetřovatelů – peníze sice mizí, ale  nic se neděje, to přece v této zemi, kde krade, kdo může, není trestným činem.

 

Přitom zřejmě vyšetřovatelku ani nezarazilo, že na jeden z Bayerem založených účtů bylo dne 5. 9. 2001 převedeno 21,7 miliónů dolarů, ale v prosinci téhož  roku tam bylo 20,1 miliónu dolarů, tedy o 1,6 miliónu dolarů méně. Což v té době představovalo zhruba 40 miliónů korun. Kam asi zmizely?

 

Z odůvodnění pak vyplývá, že 4. prosince 2001 vyzval J. Nový JUDr. Bayera, aby veškeré prostředky převedl na účet Daventree Resources Kypr (to už na účtu zbylo 19,6 miliónů dolarů), což Bayer hned druhý den učinil. Kam se asi podělo dalších 500 tisíc dolarů, u koho asi skončily? Naštěstí zásluhou likvidátora doc. Častorála vydal Finančně analytický útvar min. financí rozhodnutí zastavit tuto transakci a pak policie tyto milióny dolarů zajistila.

 

V usnesení se lze dočíst i jiné zjištění  vyšetřovatelky:

 

„Z dalších listin, které byly shromážděny ve spisovém materiálu, jednoznačně vyplývá, že pokyny k založení účtu u Raiffeisenbank – dopis ze dne 21. 8. 2001, a dále k uzavření mandátní smlouvy a jejich dodatků – dopisy ze dne 3. 9. 2001, 13. 9. 2001 vydával B. Vostrý, tyto adresuje  HPH generálnímu řediteli“, tedy J. Novému. Jen další důkaz, že rozkrádání Harvardu velel výhradně Vostrý a Kožený byl jen bílým koněm, jenž se nakonec splašil, což jen svědčí o jeho „kvalitách velkého finančníka“.

 

Jaké byly praktiky lidí z bývalých představenstev HPH vyplývá z dalšího v usnesení. Vyšetřovatelka uvádí, že J. Nový jako generální ředitel sdělil, že „finanční prostředky na účtu v Raiffeisenbank jsou k dispozici HPH a že pocházejí od firmy Kantupan za prodej akcií společnosti Sidanco. Ovšem v dopise ze dne 11. 10. 2002 zase J. Nový informuje JUDr. Bayera, že tyto prostředky nejsou majetkem HPH, ale patří dceřiné společnosti Daventree Resources Ltd., která je prý vykazuje ve svých bilancích. Ani jedinou z těch bilancí ovšem akcionáři  HPH nikdy neviděli, třebaže  se jim vytrvale tvrdilo, že Daventree Resources Ltd. Kypr je stoprocentním majetkem HPH.